Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ve slovenské společnosti roste podpora fašismu, říká prezident Kiska

Ve slovenské společnosti roste podpora fašismu, říká prezident Kiska

Slovenský prezident Andrej Kiska na oslavách výročí konce druhé světové války varoval před sílící podporou fašismu ve společnosti. Vzpomínková akce se konala ve vesnici Kalinov, která byla za války první osvobozenou obcí na území tehdejšího Československa.

„Podobně jako kdysi, i dnešní fašisté, ačkoliv sami tento název odmítají, se pasují na jediné pravé ochránce naší kultury, našeho národa a naší víry. Tak jako v minulosti, i dnes využívají strach a předsudky jako cestu k moci a chtějí použít demokratickou společnost, aby ji zničili. Tak jako tehdy, i dnes zlobu ukrývají za pluralitu názorů, ačkoliv sami hodnotami svobody, tolerance a respektu k jiným pohrdají,“ řekl Kiska, aniž přímo zmínil konkrétní osoby nebo seskupení.

Kiska již loni označil za fašistu vůdce krajně pravicové strany Kotleba-Lidová Strana Naše Slovensko (LSNS) a předsedu Banskobystrického kraje Mariana Kotlebu. LSNS se například hlásí k válečnému slovenskému státu, který byl za druhé světové války spjat s nacistickým Německem. Kotlebova strana překvapivě uspěla v loňských parlamentních volbách na Slovensku, ve kterých získala osm procent hlasů, což ji ve 150členné sněmovně vyneslo 14 křesel.

„Ideologie nenávisti byla 8. května 1945 poražena vojensky. Vytlačili jsme ji na okraj, donutili jsme ji zalézt do temných koutů našich společností. Ale nepodařilo se nám ji zcela zničit. Toto zlo, bohužel, přežilo v hlavách těch, pro které je pohrdaní lidskou důstojností a povzbuzování nenávisti vůči lidem jiné barvy pleti nebo jiného náboženství opět jednou politickým programem. Toto zlo nabírá na drzosti a sebevědomí, přestává se ukrývat,“ uvedl Kiska.

Slovenský prezident dodal, že demokratická společnost nesmí zmiňované projevy přehlížet nebo být lhostejná, ale musí zakročit. Odpovědí na očekávání nebo otevřené otázky obyvatel Slovenska podle něj není podpora fašistických sil.

Kiska během vzpomínkové akce předal vysoká státní vyznamenání dvěma ruským a dvěma ukrajinským válečným veteránům, kteří se zúčastnili bojů za osvobození Slovenska.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1