Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ve stínu Černobylu. Bělorusko staví 30 let po katastrofě svou první jadernou elektrárnu

Ve stínu Černobylu. Bělorusko staví 30 let po katastrofě svou první jadernou elektrárnu

Tři desetiletí po jaderné katastrofě v Černobylu staví Bělorusko svou první jadernou elektrárnu, navrženou a financovanou Ruskem. Na severozápadě země, asi 15 kilometrů od litevských hranic, vstupuje do závěrečné fáze stavba jaderné elektrárny Ostrovec: dva reaktory, každý o výkonu 1200 megawattů, mají být spuštěny v letech 2019 a 2020. Stavbu úzkostně, ale bezmocně sleduje sousední Litva, upozornila agentura AFP.

Projekt, schválený vládou v roce 2008 a uskutečňovaný ruskou jadernou korporací Rosatom, představuje investici za 11 miliard dolarů (asi 234 miliard Kč), z nichž deset (asi 213 miliard Kč) pochází z ruského úvěru.

720p 480p 360p 240p
Tragédie v Černobylu

Projekt oživil špatné vzpomínky v zemi, kde čtvrtinu území postihl výbuch reaktoru sovětské jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině v roce 1986.

 

„Když jsme se dozvěděli, že nám mají pod okny postavit jadernou elektrárnu, dostali jsme strach," řekla Nina Rybiková, která patří mezi desítky tisíc lidí evakuovaných z postižených oblastí před 30 lety. „Ale strach je pryč: přesvědčili nás, že stavba využívá nejmodernější technologie a vše je pod kontrolou," ujišťuje tato spisovatelka a novinářka. "Dokonce i ti, kteří sbírali podpisy proti stavbě, se starají, aby je zaměstnali," dodala.

Obavy o jadernou bezpečnost, které se po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 ještě znásobily, se úřady a ruský výrobce snaží rozptýlit.

Aby běloruské úřady prokázaly svou nesmlouvavost, požadovaly, aby Rosatom po pádu vyměnil poškozenou nádrž, ačkoli podle společnosti se poškodil jen lak. Ruská korporace představuje své reaktory třetí generace jako „nejmodernější na světě", splňující „všechny mezinárodní normy".

Podle běloruské socioložky Jeleny Martiščenkové, která zkoumá veřejné mínění již od roku 2005, v současnosti jadernou energii podporuje polovina běloruského obyvatelstva a tento podíl v okrese Ostrovec stoupá na 65 procent.

Na druhé straně velmi blízké hranice s Litvou není tento optimismus ani zdaleka sdílen. Vilnius kritizuje projekt „porušující mezinárodní požadavky na jadernou a environmentální bezpečnost jen 20 kilometrů od hranic Evropské unie a jen 40 kilometrů od litevského hlavního města". Tato obvinění druhá strana popírá.

Mluvčí litevského ministerstva zahraničních věcí Rasa Jakilaitienéová obviňuje Minsk, že se „snaží skrýt", "popřít" či minimalizovat "přinejmenším šest incidentů". Pobaltská země se podle svého ministerstva energetiky postarala, aby se „žádná elektřina" z běloruské elektrárny nemohla dostat na litevský - a tím pádem ani na evropský - trh.

 

To představuje pořádnou zátku pro důležitou část produkce elektrárny v Bělorusku s méně než deseti miliony obyvatel, která proto uvažuje, že převede své továrny na noční provoz, aby spotřebovávaly vyrobenou energii. Další nevyřešený problém představuje zpracování radioaktivního odpadu. Vláda v Minsku tvrdí, že na tom pracuje.

Projekt, ohlášený v roce 2011, představoval hlavně způsob, jakým Vladimir Putin prosazuje ruské hospodářské zájmy v postsovětském prostoru, a to tím, že přispěchal pomoci běloruskému prezidentu Alexandru Lukašenkovi, čelícímu vážné hospodářské krizi a západním sankcím kvůli potlačování opozice.

Za méně obtížných okolností po nedávném zrušení evropských sankcí - po osvobození Lukašenkových odpůrců - Minsk vnímá projekt hlavně jako způsob, jak snížit závislost na ruském plynu, který používá k výrobě elektřiny.

 

Moskva několikrát využila dodávky ropy a zemního plynu jako páku k prosazení svého vlivu vůči Bělorusku nebo jiným sousedům.

„To je klíčová otázka energetické bezpečnosti: závislost na jedné zemi, zvláště když tato země sahá po omezování dodávek," uvedl jaderný expert Aljaksandr Michalevič z běloruské akademie věd během konference v Minsku.

Nová elektrárna, která pokryje více než čtvrtinu běloruské spotřeby, podle něj umožní Minsku snížit dovoz ruského zemního plynu o čtvrtinu, jakož i snížit cenu elektřiny.

 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1