Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ve stopách Jana Pavla II. Papež František v Egyptě: Cestu k míru představují mladí lidé a vzájemná úcta

Ve stopách Jana Pavla II. Papež František v Egyptě: Cestu k míru představují mladí lidé a vzájemná úcta

Po sedmnácti letech navštívila hlava katolické církve Egypt. Papež František přijal společné pozvání prezidenta as-Sísího, vrchního muftího al-Azharu Ahmada at-Tajjiba a koptského patriarchy Teodora II. Podle  televizní stanice al-Arabíja ovšem papež sklidil od konzervativních vatikánských kruhů za svou cestu a plánovaná setkání s muslimskými představiteli sklidil kritiku. Jednak po útocích na koptské kostely z 9. dubna panovaly obavy o papežovu bezpečnost a pak konzervativní kruhy nesdílejí papežovo přesvědčení o nezbytnosti mezináboženského dialogu. 

V proslovu k Egypťanům, který papež přednesl v úterý před cestou, vyjádřil naději, že jeho návštěva bude „poselstvím bratrství a smíření pro všechny Abrahamovy syny a zejména pro islámský svět, v němž Egypt, zaujímá čelné místo“. Podle konzervativních katolíků není dialog s muslimy možný a svět se nachází ve stavu „náboženské války“.

Papež František ve své snaze o mezináboženský dialog kráčí ve stopách papeže Jana Pavla II., který se snažil islám a islámský svět pochopit. O tom, že jeho snaha nepřicházela vniveč, svědčí například unikátní historické setkání s mladými muslimy během návštěvy Maroka v roce 1985, kdy se na stadionu v Casablance shromáždilo 80 tisíc posluchačů. Následovník Jana Pavla II, papeže Benedikt XVI., zaujímal k islámu opačný postoj. Jeho výroky po útocích na alexandrijský koptský kostel v roce 2011, kdy hovořil o utlačování náboženských menšin, považovaly al-azharské autority za urážlivé do té míry, že kvůli nim mezináboženský dialog zmrazily. K jeho znovuobnovení došlo teprve v loňském roce poté, co vrchní imáma al-Azharu Ahmada at-Tajjiba navštívil papeže Františka ve Vatikánu. Během setkání vrchní imám mimo jiné odsoudil stoupence Islámského státu a prohlásil je za odpadlíky od víry.

Žádosti o odložení dlouho plánované cesty z bezpečnostních důvodů papež František odmítl a navíc v týdnu potvrdil, že se během 27 hodin, jež v Káhiře během pátku a soboty strávil, bude tak, jak je jeho zvykem, pohybovat v obyčejném autě, aby mohl být blíž lidem. Během návštěvy papež František opakovaně odsoudil násilí páchané ve jménu víry a zdůraznil své přesvědčení, že vzájemné pochopení věřících je v současnosti důležitější, než kdy dřív: „Bůh je mír. Není proto možné dopustit se Božím jménem žádného násilí… Musíme jasně odsoudit všechny podoby násilí, msty a nenávisti, jež jsou páchány ve jménu Boha, a prosme Boha, aby nám dal mír a my mohli dospět k harmonii, spolupráci a přátelství.“

V Egyptě čekal papeže nabitý program. Setkal se s prezidentem as-Sísím, vrchním muftím al-Azharu Ahmadem at-Tajjibem a koptským patriarchou Teodorem II. Vedl modlitbu za oběti dubnových atentátů a za extrémně přísných bezpečnostních opatření sloužil na káhirském fotbalovém stadionu mši, které se podle deníku al-Ahrám zúčastnilo 30 tisíc věřících. Během ní papež hovořil o velikosti Krista a odvaze, se kterou čelil bolesti a zlu.

Vrchní imám al-Azharu Ahmad at-Tajjib podle libanonského deníku al-Anwár prohlásil, že návštěva papeže Františka v Egyptě je historickou událostí a obzvláště kvitoval jeho účast na probíhající mezinárodní mírové konferenci. Papež František vystoupil v jejím závěru s projevem, jenž zahájil arabským pozdravem, za který sklidil mohutný potlesk. Stejně jako během své první návštěvy v regionu, kdy v roce 2014 zavítal do Jordánska, Izraele a Palestiny, kladl i tentokrát důraz především na nutnost spolupráce mezi vírami a na odsouzení násilí: „Násilí plodí násilí a zlo vede k dalšímu zlu. Moudrost a lidská důstojnost jsou Bohu velice cenné a drahé. Bez mladých lidí, vzájemné úcty a otevřenosti v konstruktivním dialogu nemůže zavládnout mír.“ 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744