Ve Vídni bude poprvé kandidovat „strana migrantů“, může způsobit menší politické zemětřesení | info.cz

Články odjinud

Ve Vídni bude poprvé kandidovat „strana migrantů“, může způsobit menší politické zemětřesení

O místa v městské radě a zastupitelstvu se bude příští rok ve Vídni ucházet nově založené hnutí SÖZ, za nímž stojí migranti a lidé s migračním původem. Ohlášená kandidatura takzvané „strany migrantů“ přitom jenom dokumentuje, jak silně přistěhovalectví ovlivňuje Vídeň.

Podle oficiálního webu vídeňské radnice se za posledních deset let zvýšil počet obyvatel rakouského hlavního města o 13 %, přičemž na tomto přírůstku mají hlavní podíl přistěhovalci ze zahraničí. Ze současných 1,89 milionů lidí žijících trvale ve Vídni, jich má 40,2 % migrační původ. Zhruba 16,2 % obyvatel se narodilo v některém jiném státě EU, dalších 24 % pak v takzvaných třetích státech mimo unii.

„Mezinárodní přistěhovalectví povede podle aktuálních prognóz k tomu, že v roce 2029 bude žít ve Vídni znovu více než 2 miliony lidí, což se stalo naposledy před 110 lety,“ píše se na vídeňském radničním webu. Vídeň je také z hlediska počtu obyvatel nejrychleji rostoucím „německy mluvícím“ městem na světě. Zatímco ale v časech končící monarchie patřili k nepočetnější skupině přistěhovalců Češi, což dodnes dokazuje vídeňský telefonní seznam, dnes nejvíce „zahraničních“ Vídeňáků a Vídeňaček pochází ze Srbska (101.565), Turecka (76.658) a Německa (58.233).

Zřejmě tak není divu, že bude příští rok v městských volbách kandidovat i „migrační strana“. Oficiálně se sice jmenuje SÖZ (v českém překladu Sociální Rakousko budoucnosti), ovšem třeba podle deníku Kurier se jedná o „stranu migrantů“. Tomu napovídá i fakt, že zkratka SÖZ zároveň (a zřejmě nikoliv náhodou) znamená v turečtině „slib“.

Zakladatel hnutí Hakan Gördü ale odmítá, že by „migrační strana“ měla cokoliv společného s propagací islámu nebo Turecka. „Chceme být stoprocentně rakouští,“ prohlásil Gördü na dnešní tiskové konferenci ve Vídni. Hnutí je podle něj složené z lidí se zcela různým přistěhovaleckým původem, pocházejících z různých zemí, kteří stojí „nalevo od středu“ a chtějí bojovat proti diskriminaci menšin. „To, že se jmenuji Hakan, ještě neznamená, že je naše strana islámská,“ uvedl  Gördü.

Otázkou zůstává, co může hnutí „migrantů“ ve vídeňské politice způsobit. Zakladatelé strany očekávají zisk minimálně 3 % hlasů, což by ale mohlo paradoxně poškodit sociální demokracii, tedy stranu, která dlouhodobě bojuje proti pravicovému extremismu a byla vždy vstřícná k migrantům. „Jsem voličem a podporovatelem sociální demokracie, protože to byla jediná strana, která nás Čechy přijala mezi sebe a neohrnovala nad námi nos,“ řekl už dříve autorovi tohoto textu známý vídeňský podnikatel českého původu Eduard Harant. Voliče ale mají socialisté i mezi dalšími přistěhovalci, nejen Čechy.

V diskusích na sociálních sítích ale nyní zaznívá, že by nové „hnutí migrantů“ mohlo socialistům sebrat až desetinu hlasů a oslabit tak dosud neotřesitelnou pozici sociální demokracie ve Vídni. V rakouské metropoli socialisté od konce druhé světové války ještě ve volbách nikdy nenašli přemožitele, na radnici dnes vládnou v koalici se Zelenými.

Základem úspěchu sociálních demokratů ve Vídni přitom zůstává výrazně sociální politika, která zmírňuje i možné negativní dopady rostoucí migrace do města. Radnice přispívá developerům při výstavbě nových bytů až třetinou nákladů, za to se ale developeři zavazují nejen k dodržování institutu „regulovaného“ nájemného, ale zároveň i k tomu, že v nových bytových komplexech budou vedle běžných bytů i byty sociální. Radní tak mohou výrazným způsobem regulovat bytový trh, jehož prudký rozvoj ve Vídni na rozdíl od jiných evropských metropolí nevede k vytváření „ghett“ pro určité sociální skupiny, včetně nových migrantů. Migrační politika rakouské metropole také přispěla k tomu, že Vídeň loni už podesáté za sebou zvítězila v celosvětové soutěži společnosti Mercer zaměřené na kvalitu života ve světových aglomeracích.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud