Několikahodinová večeře unijních politických špiček v Bruselu, které se zúčastnil i český premiér Andrej Babiš a která se protáhla do nočních hodin, nepřinesla v otázce reformy azylové politiky žádný hmatatelný výsledek. Pozice zemí EU zůstávají i nadále neměnné a štěpí se podle toho, zda vlády podporují zavedení uprchlických kvót v případě opakování migračních krizí podobných té, která Evropu zasáhla před dvěma lety.
„Pohledy jedněch, ani druhých se nezměnily,“ řekla při odchodu z budovy Evropské rady německá kancléřka Angela Merkelová. Shrnula tím výsledek několikahodinové neformální večeře, u které premiéři a prezidenti členských států evropské osmadvacítky do noci hovořili o migraci a připravované reformě společného azylového systému. Debata o ní je dlouhodobě zaseknutá na často skloňované solidaritě, kterou jednotlivé země chápou odlišně.
Státy, do kterých od vypuknutí migrační krize v roce 2015 proudí velké počty migrantů (například Řecko, Itálie nebo Německo), po jiných zemích chtějí, aby jim s břemenem pomohly. Především vlády Visegrádské čtyřky, k nimž se řadí také Česko, ale přerozdělování uprchlíků podle mechanismu, jako jsou kvóty, odmítají. Pomáhat chtějí jinak.
