Vědkyně, nebo špionka? Záhadné zatčení Francouzky vráží klín do snah o záchranu íránské dohody | info.cz

Články odjinud

Vědkyně, nebo špionka? Záhadné zatčení Francouzky vráží klín do snah o záchranu íránské dohody

Francie se až dosud ve sporu mezi Spojenými státy a Íránem snažila hrát roli umírněné síly, která přivede obě strany k jednacímu stolu. Teď se to může změnit. Íránská média v neděli informovala o zatčení francouzsko-íránské vědkyně Fariby Adekhahové, která pracuje v Centru pro mezinárodní výzkum na pařížské škole Science Po. Může to mít patříčné následky.

Šedesátiletou antropoložku zadrželi v jejím bytě příslušníci tajných služeb íránských Revolučních gard už 5. června. Až do minulé neděle bylo ticho, které nakonec prolomil mluvčí íránské vlády: „Slyšel jsem o té zprávě. Neznám ale detaily,“ citovala francouzská média Alího Rabijájího. V úterý pak zatčení – rovněž bez dalších podrobností – potvrdil mluvčí íránské justice.

Íránská média zmiňují jako možný důvod zatčení špionáž. Situací se zabývají francouzská média i politické špičky. Ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian už před třemi týdny požádal íránskou stranu o konzulární přístup k zadržené, odpovědi se ale nedočkal. „Vysvětlení“ očekává i prezident Emmanuel Macron. „Vyjádřil jsem svůj nesouhlas a požádal o vysvětlení prezidenta Rúháního,“ prohlásil při návštěvě Bělehradu. 

Fariba Adelkhahová je specialistkou na Írán, o němž napsala několik knih. Ve Francii je považována za přední expertku na tuto oblast, kterou pravidelně navštěvuje v rámci vědeckých konferencí. Francouzské občanství dostala už před deseti lety, íránské úřady ale institut dvojího občanství neuznávají a považují ji nadále výhradně za íránskou občanku. To může Paříži zkomplikovat jednání o jejím vydání do Francie.

Adelkhahová v Íránu působila, v roce 2009 ale svou práci ukončila po zvolení konzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Antropoložka v té době zveřejnila otevřený dopis odsuzující zatčení a následný proces s další francouzskou vědkyní, Clotilde Reissovou a oznámila, že „kvůli atmosféře strachu“ svá studia v Íránu končí.

O čtyři roky později, kdy byl zvolen prezidentem umírněný Rúhání, své bádání obnovila. V posledních měsících se podle deníku Le Monde soustředila na šíitské náboženské instituce ve svatém městě Kómu.

Poslední e-mail nepsala ona?

Jako poslední s ní před zadržením komunikoval její kolega Jean-François Bayart, který s ní připravuje knihu: „Poslední stopa je na WhatsApp 5. června v 15 hodin. Dva nebo tři dny poté jsem jí poslal e-mail, na který mi 12. června odpověděla zvláštním způsobem. Styl, jakým ho napsala, ve mně zanechal nepříjemný pocit. Poté jsem pochopil, že ona autorem e-mailu nebyla, nebo ho napsala pod nátlakem,“ řekl v rozhovoru pro deník La Croix. Bayart si také vzpomněl, že jeho kolegyně v rozhovoru pro časopis Express v roce 2009 mluvila o tom, že „v Íránu je každý vědec agentem 007“.

Zvláštní je, že Íránci zadrželi občanku Francie, která se snažila přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby neodstupoval od mezinárodní jaderné dohody a prezident Macron se snaží být zprostředkovatelem mezi Bílým domem a Teheránem.

„Jedná se jen o hypotézu, můžeme si ale představit, že by jistá část íránských bezpečnostních složek – ne nutně Revoluční gardy – mohla chtít sabotovat francouzskou mediaci. Když vezmeme v úvahu paranoiu rozšířenou v íránských kruzích kvůli Trumpovým výhrůžkám, je také možné, že ji někteří skutečně považují za špionku,“ myslí si Bayart.

Íránský trumf pro budoucí vyjednávání?

Možnost, že by Adelkahová skutečně prováděla špionáž, vědec striktně odmítá jako „šílenou“. „Znám ji od roku 1989, pracovali a publikovali jsme spolu, cestovali jsme spolu do Íránu. Nemá co skrývat, vždy si dávala pozor na to, co publikuje ve francouzštině i perštině,“ tvrdí Bayart, jenž nyní působí v ženevském Absolventském institutu pro mezinárodní a rozvojová studia.

Islámská republika nyní zadržuje celkem 11 lidí s dvojím občanstvím. V minulosti podobné případy využívala při vyjednávání se západními mocnostmi. Takový byl i případ americko-íránského novináře Jasona Rezaiana, kterého Íránci zatkli za špionáž a propustili, když padla část mezinárodních sankcí po schválení smlouvy o kontrole íránského jaderného programu (JCPOA).

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud