Velký bratr na vzestupu. USA i Británie dávají souhlas bezbřehému sledování

Info.cz

Ve Spojených státech vchází v platnost ustanovení, které dává vládě do rukou bezprecedentní kontrolu nad komunikací Američanů. A ve Velké Británii prošla norma legalizující sledovací programy. Netřeba dodávat, že s velkým pochopením se ani jeden z dokumentů nesetkává.

Odhalení, která z hloubi tajných služeb vynesl Edward Snowden, sice pořádně zahýbala s náladami lidí, v nejvyšších patrech ale nejspíš přece jen velkou stopu nezanechala. Po dnešku je potvrzené, že Spojené státy stojí před velkou změnou. V platnost od začátku prosince vstupuje upravené „pravidlo 41“. Vládě nově umožňuje nabourávat se do telefonů, počítačů a všech dalších elektronických zařízení. A to údajně v bezprecedentním rozsahu.

Poslední pokus kritických senátorů o zastavení normy selhal

Demokratický senátor Ron Wyden se podle agentury Reuters třikrát neúspěšně pokusil navrhnout odložení změn. „To pravidlo dává vládě moc nabourávat osobní zařízení Američanů v rozsahu, který nemá obdoby,“ řekl senátor dříve serveru Buzzfeed. Podobný nástroj bude podle Wydena zvlášť nebezpečný za Trumpovy vlády, která si prý „otevřeně osobuje právo hackerských útoků proti politickým oponentům stejně, jako to dělají Rusové“.

V současnosti norma ukládá bezpečnostním sborům povinnost vyžádat si pro každé „nabourání se“ do cizího zařízení odpovídající souhlas místně příslušného soudce. Po úpravě bude toto povolení možné využívat opakovaně a pro různé počítače – tedy například i pro ty, u kterých už nikdo nedoloží, kde se nacházejí. Teoreticky se terčem může stát jakékoli zařízení na světě. Spolu s drobnou úpravou znění dokumentu, která ale může mít poměrně široký výklad, tak podle kritiků dochází k zásadní změně. 

Upravené znění se ostatně stalo terčem kritiky i od technologických gigantů jako je Google nebo PayPal, kteří své výhrady a obavy shrnuli v dopise adresovaném zákonodárcům. Americké ministerstvo usilovalo o tyto úpravy trestního zákoníku po léta. Argumentovalo tím, že jde o pouhé „procedurální změny“.

Velká Británie nezahálí

Obsahem sice jiný, ale zděšení vyvolává stejné: The Investigatory Power Act. Ve Velké Británii už má podobu schváleného zákona. Jak poznamenává server Techcrunch, předpis provází pověst „nejkrajnější sledovací legislativy přijaté v demokratickém státě“. To dostatečně vystihuje, jak obávaná je. Od nového roku vystřídá předchozí prozatímní úpravu a vytvoří nový právní rámec pro sledování provozované státními institucemi.

Za zmínku stojí především pasáž, která poskytovatelům připojení dává za úkol hromadný sběr virtuálních stop, které za sebou uživatelé zanechají. Tato data mají být ukládaná po dobu jednoho roku. Jak poznamenává Techcrunch, výpisy budou přístupné celému spektru zvědavců, nejenom nejužším kruhům tajných služeb. A to bez nutnosti vyžádat si speciální povolení. Zdůvodnění těchto kroků bojem proti terorismu podle zmíněného serveru není dostatečné, respektive postrádá odpovídající hloubku.

Proti zákonu vznikla petice se 140 tisíci podpisy a parlament se jí tedy bude muset zabývat. S ohledem na minimální diskuzi o zákonu samotném ale stěžovatelé nejspíš příliš šancí nemají. Zastání nemusejí najít ani u soudů, které by zkoumaly, zda je zákon v souladu s unijními pravidly. Británie totiž tou dobou už součástí EU ani být nemusí.

sinfin.digital