Vesnice v Barmě opět hoří, OSN kritizuje Su Ťij

Michaela Kratochvílová

Humanitární organizace zaregistrovaly další útoky na muslimskou minoritu Rohingů ze strany barmské armády. Proti genocidě etnika protestují v sousedním Bangladéši, uprchlíky ale odmítají pustit do země. Pod palbou kritiky se ocitla nositelka Nobelovy ceny míru a někdejší disidentka Su Ťij, která zemi vede.

Násilí v barmském státě Rakhine opět eskaluje. Terčem útoků armády jsou podobně jako v minulosti Rohingové, národ muslimského vyznání, jehož existenci Barma oficiálně neuznává. Ačkoliv etnikum patří tradičně mezi starousedlíky, stát je oficiálně považuje za bangladéšské ilegály.

Nejnovější zprávy lidskoprávních organizací informují o nových útocích na vesnice Rohingů. Podle Human Rights Watch došlo v uplynulých šesti týdnech k vypálení více než 1200 domovů. Organizaci následně odsoudila barmská vláda za údajný pokus o pošpinění dobrého jména státu prostřednictvím konspirace.

Nepokoje ve státě Rakhine v Myanmaru nejnověji vypukly poté, co 9. října skupina útočníků zabila u hranic s Bangladéšem devět barmských policistů. Ke koordinované akci se nikdo nepřihlásil, vládní představitelé za viníka označili spící buňku radikálů uvnitř komunity Rohingů.

Vlna násilí způsobila, že se z obav o život pokusila řada Rohingů přejít hranici do muslimského Bangladéše. Obyvatelé sousedního státu totiž opakovaně vyšli do ulic na podporu muslimské minority v Barmě. Zahraniční zpravodajské weby ale přinesly informace o tom, že bangladéšští vojáci odmítli pustit skupinu uprchlíků do země a vrátili je zpět do Barmy. Organizace spojených národů nyní apeluje na politické špičky v Dháce, aby nechaly hranici pro uprchlíky otevřenou.

OSN varuje, že v oblasti dochází k násilí na ženách a dětech, včetně mučení a znásilňování. Při poslední vlně násilností před čtyřmi lety došlo k přesídlení více než sta tisíc lidí, většinou se hlásících k muslimské minoritě.

Zpravodajka Spojených národů v Barmě Yanghee Leeová se nezdržela kritiky na adresu vládnoucí nositelky Nobelovy ceny míru a někdejší disidentky Su Ťij. „Su Ťij nedávno v prohlášení uvedla, že vláda na situaci reaguje podle norem právního státu. Přesto jsem nezaznamenala ze strany vlády žádné úsilí o to, zabránit porušování lidských práv v oblasti,“ uvedla ve zprávě určené OSN Leeová.

sinfin.digital