Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Většina Američanů by Trumpovi jaderný úder proti KLDR nejspíše schválila, ukazuje studie

Pokud by se americký prezident Donald Trump rozhodl pro preventivní jaderný úder proti Severní Koreji, Američané by tento krok nejspíše podpořili. Preventivní jaderný úder by jich preferovalo přibližně 40 procent, stejně jako diplomatické řešení, vyplývá ze studie publikované ve vědecké časopise International Security. 

Američané preventivní útok jadernými zbraněmi rozhodně neodsuzují. Vyplývá to ze závěrů studie „Revisiting Hiroshima in Iran“ profesorů Scotta Sagana a Benjamina Valentina. V ní autoři zkoumali, zda by Američané stáli při svém prezidentovi, pokud by se rozhodl použít americký jaderný arzenál pro jako první – podobně jako v Hirošimě 6. srpna 1945.

 

Výzkumníci svým respondentům předestřeli následující hypotetický scénář: V reakci na zavedení sankcí USA na Írán kvůli jeho jadernému programu tato blízkovýchodní země potopí americkou válečnou loď v Perském zálivu. Zahyne celkem 2403 vojáků (tolik jich zahynulo během náletu na Pearl Harbor). Američané reagují nálety, Írán se však odmítá vzdát. Americký prezident se následně rozhodne pro pozemní invazi, během níž zahyne 10 tisíc amerických vojáků.

Nyní vstupují respondenti do děje. Mají se rozhodnout, zda by pozemní invaze měla pokračovat do doby, než bude dobyt Teherán. A to za cenu velkých ztrát - během útoku zahyne dalších 20 tisíc vojáků. Anebo v nátlaku na íránskou vládu mají lidé možnost svrhnout jadernou bombu na druhé největší íránské město Mashhad, během něhož zemře 100 tisíc civilistů.

„Oproti předpokladům byla většina Američanů ochotna podpořit použití nukleární zbraně, která by zabila sto tisíc civilistů,“ tvrdí studie. Nadpoloviční většina, 55 procent respondentů, by volila svržení atomové bomby. O čtyři procentní body více Američanů by pak prezidenta podpořilo v jeho rozhodnutí poté, co by bombu na Mashhad svrhnul.

Autoři však nebyli se zkoumáním situace hotovi a celý scénář trochu přemodelovali. Nyní zkoumali, co by se stalo, pokud by atomová bomba zabila místo sta tisíc civilistů plné dva miliony lidí. Podpora jaderného útoku klesla, nicméně nijak dramaticky. Snížila se o osm procentních bodů na 47 procent, tedy přibližně polovinu obyvatelstva USA.

Přestože studie přitom byla vydána až nyní, sběr dat se uskutečnil před dvěma lety, za úřadování amerického prezidenta Baracka Obamy. 

Autoři se v závěru studie rozhodli přidat do souboru možností ještě jednu proměnnou: navrhli diplomatické řešení konfliktu. Respondenti volili mezi svržením jaderné bomby, která by zabila sto tisíc civilistů, pozemní invazí, která by přinesla smrt 20 tisícům amerických vojáků a diplomatickým řešením, které by spor ukončilo bez dalších obětí na životech.

 

Výsledky byly zarážející. Pro užití atomové zbraně bylo nyní 40 procent Američanů, invazi podporovalo již jen 19 procent lidí. A diplomacii preferovalo zbylých 41 procent respondentů.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1