Víc než uprchlíků se lidé bojí vlastní krize, ukazují rozhovory z bašt evropských populistů | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Víc než uprchlíků se lidé bojí vlastní krize, ukazují rozhovory z bašt evropských populistů

Víc než uprchlíků se lidé bojí vlastní krize, ukazují rozhovory z bašt evropských populistů

Antisystémové strany napříč Evropou burcují proti islamizaci a migraci, útočí na veřejnoprávní média či pranýřují byrokracii Evropské unie. Pro jejich voliče jsou ale klíčové jiné problémy – jak vyjít s nízkým důchodem, jak se dostat do města, když se ruší dopravní spoje. Stovky výzkumných rozhovorů také prokázaly, že lidé často nevolí populisty proto, že věří, že jim zlepší život, ale aby uvolnili trochu vlastní frustrace.

Letošní studie berlínského think tanku Das Progressive Zentrum přináší 500 hloubkových interview s lidmi z oblastí postižených třeba úpadkem těžkého průmyslu.

Tedy z míst, kde i v Česku získává nadpůměrnou podporu například Miloš Zeman, Tomio Okamura nebo komunisté.

Podle podobného klíče se ptali i výzkumníci v regionech Francie a Německa. V těch, kde ve volbách byly nadprůměrně úspěšné populistické strany – Národní fronta (nedávno přejmenovaná na Národní sdružení) respektive Alternativa pro Německo.

Ve Francii tak rozhovory probíhaly například v Calais na severu nebo v části Marseille na jihu země. V Německu zas volební výsledky jako místo interview určily třeba Gelsenkirchen na západě nebo berlínské sídliště Marzahn na východě.

Dbalo se přitom na to, aby lokality rozhovorů zahrnovaly jak centra velkých měst, tak předměstí i venkov.

Průměrná délka rozhovoru byla zhruba 25 minut a průměrný věk dotazovaných asi 49 let – půl ženy, půl muži. Nepadla přitom výslovná otázka „Koho jste volil/a?“ Šlo o to zjistit obecně, v jakém prostředí se populismu daří.

Migrace vs. schránka na dopisy

Jak Národní fronta, tak Alternativa pro Německo (stejně jako třeba SPD Tomia Okamury) se profilují jako protiimigrační, euroskeptické strany. Zatímco Národní fronta je dlouhodobým hráčem na francouzské politické scéně, AfD svůj celostátní průlom a vstup do národního parlamentu slavila teprve loni.

Téma migrace jako jednu z věcí, které „jsou v jejich bydlišti špatně“, uváděli nejčastěji obyvatelé velkých měst. Naopak venkovu vadili migranti jen okrajově.

Lidé dotazovaní ve studii sice často uváděli migraci jako jeden z hlavních celostátních problémů. Hlavní nedostatky svého každodenního života ale spatřují jinde.

Odpovědi na otázku „Co je ve vašem bydlišti špatně“ – četnost odpovědí podle oblastí 1) Migrace, 2) Sociální infrastruktura, 3) Dopravní infrastruktura, 4) Životní prostředí, 5) Volnočasové aktivity. Jednotlivé grafy zleva ukazují výsledky dotazování ve městech, na předměstích a maloměstech a na venkově. Odpovědi na otázku „Co je ve vašem bydlišti špatně“ – četnost odpovědí podle oblastí 1) Migrace, 2) Sociální infrastruktura, 3) Dopravní infrastruktura, 4) Životní prostředí, 5) Volnočasové aktivity. Jednotlivé grafy zleva ukazují výsledky dotazování ve městech, na předměstích a maloměstech a na venkově.autor: Das Progressive Zentrum

„Poštovní schránky tu zrušili, ta poslední je až na konci sídliště, tam už se nedá ani dojít pěšky. V zimě naši ulici silničáři ani neuklízejí, přijedou teprve tehdy, když nemůže projet sanitka,“ cituje studie třeba 54letou ženu z okresu Gelsenkirchen-Ost na západě Německa.

Tohle je hlas z velkoměstské aglomerace, podobné stesky na chybějící infrastrukturu ale studie zachycuje i v menších městěch nebo na venkově – zavírání malých obchodů nebo nedostatek školek a celkově chybějící perspektiva lidí mimo velká centra.

Vesměs jde o věci, které mohou vlády ovlivnit cílenými investicemi do těchto regionů. Například podporou mobilních zdravotních středisek, šířením vysokorychlostního internetu nebo garancí minimální frekvence spojů veřejné dopravy.

Odpovědi na otázku „Co vám nejvíc ztěžuje každodenní život?“ jsou ve Francii i Německu podobné v tom, že lidé na první místo řadí problémy s prací (Francouzi nedostatek pracovních míst, Němci spíš podmínky na pracovišti nebo nízký plat) a nedostatečný finanční příjem.

Odpovědi na otázku „Co vám nejvíc komplikuje každodenní život“ – četnost odpovědí podle oblastí 1) Pracovní podmínky, 2) Sociální infrastruktura, 3) Dopravní infrastruktura, 4) Finanční situace, 5) Nemám žádný problém. Jednotlivé grafy zleva ukazují výsledky dotazování ve městech, na předměstích a maloměstech a na venkově. Odpovědi na otázku „Co vám nejvíc komplikuje každodenní život“ – četnost odpovědí podle oblastí 1) Pracovní podmínky, 2) Sociální infrastruktura, 3) Dopravní infrastruktura, 4) Finanční situace, 5) Nemám žádný problém. Jednotlivé grafy zleva ukazují výsledky dotazování ve městech, na předměstích a maloměstech a na venkově.autor: Das Progressive Zentrum

Studie zmiňuje třeba i loňskou analýzu německého ministerstva hospodářství, podle které má dnes 40 procent pracujících s nejnižšími příjmy v Německu nižší kupní sílu než před 20 lety.

Analýza varuje před ohrožením vnitřní soudržnosti společnosti v Německu, kvůli rozevírání platových nůžek. Společnost, která není solidární uvnitř sebe sama, pak těžko může být solidární navenek, třeba v dobách uprchlické krize.

Nebojíme se uprchlíků, ale vlastního pádu

Jeden z nejzajímavějších momentů celé studie je otázka vnímání tématu migrace. Německo v roce 2015 přijalo několik set tisíc uprchlíků a i ve Francii je migrace jednou z klíčových otázek dneška. Zmiňované politické strany, Národní Fronta i Alternativa pro Německo, pak mají boj proti imigraci na vrcholu své agendy.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.