Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Víc peněz na obranu i „vojenský schengen“. Lídři EU si v Bruselu kývli na hlubší spolupráci armád

Víc peněz na obranu i „vojenský schengen“. Lídři EU si v Bruselu kývli na hlubší spolupráci armád

Stálou posílenou spolupráci svých zemí v obranné oblasti dnes na okraj prosincového summitu v Bruselu potvrdili premiéři či prezidenti 25 zemí Evropské unie. Státy hodlají kooperovat v řadě konkrétních projektů - známo už je 17 z nich - a zavazují se například k vyšším obranným výdajům. Státy mají sladit své obranné schopnosti a případně se specializovat tak, aby se jejich možnosti vhodně doplňovaly.

"Je to praktické vyjádření naší vůle budovat evropskou obranu," řekl při krátkém ceremoniálu novinářům předseda Evropské rady Donald Tusk. "Je to dobrá zpráva pro naše spojence a špatná zpráva pro naše nepřátele," dodal.

Premiéři a prezidenti bloku dnes o obraně a bezpečnosti diskutovali, kromě jiného s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. "Po mnoho let byly nejsilnějším argumentem proti PESCO obavy, že by spolupráce vedla k oslabení NATO. Ale je to přesně naopak - silná evropská obrana NATO samozřejmě posiluje," upozornil.

EU a Severoatlantická aliance totiž v posledních měsících zesilují vzájemnou spolupráci v řadě konkrétních oblastí, od řešení kybernetických útoků po pomoc s námořními operacemi souvisejícími s migrační krizí ve Středozemním moři. Nově obě organizace kladou důraz na "vojenskou mobilitu", tedy hladký a snadný pohyb vojáků a techniky po Evropě.

Právě projekt v rámci PESCO zaměřený na tuto problematiku, diplomaty přezdívaný "vojenský Schengen", je jedním z trojice, do které se už nyní rozhodla zapojit Česká republika. Dalšími jsou rozvoj možností ve vojenském zdravotnictví a založení školícího střediska pro evropské výcvikové mise.

S možností stálé spolupráce několika členských států unie v oblasti obrany a bezpečnosti a obranné politiky počítá už lisabonská smlouva o reformě unijních institucí z roku 2009. Stálý rámec umožňuje zemím, které to chtějí a mohou udělat, aby společně rozvíjely obranné schopnosti, investovaly do společných projektů nebo posílily operační připravenost a příspěvky svých ozbrojených sil.

Reálně ale země EU dlouhou dobu nic konkrétního nepodnikaly. Změna přišla až s rozhodnutím Británie unii opustit, přesto se pohledy významných unijních hráčů na konkrétní podobu obranné spolupráce lišily. Francie, která nese tíhu unijních operací například v Africe, prosazovala těsnější a účinnější kooperaci menší skupiny vojensky schopnějších členů EU. Naproti tomu Německo zdůrazňovalo význam co nejširšího zapojení zemí bloku.

Výsledkem je kompromis, na kterém se v polovině listopadu shodlo 23 zemí, další dvě - Irsko a Portugalsko - se od té doby rozhodly připojit. Mimo PESCO tak nyní kromě Britů, kteří unii opouštějí, zůstává jen Dánsko a Malta.

Závěry nynějšího summitu, které už šéfové států a vlád EU potvrdili, také žádají rychlý vznik Evropského obranného fondu tak, aby mohl první projekty financovat už v roce 2019.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1