Vídeňská kavárna. Byla opravdu celá proti krajně pravicovému Hoferovi? | info.cz

Články odjinud

Vídeňská kavárna. Byla opravdu celá proti krajně pravicovému Hoferovi?

Vídeň je Sacher dort, melange (káva s mléčnou pěnou) a bezpočet kaváren, které jen lákají k posezení. Vidět jsou hlavně v okolí Stephansplatz, Hofburgu a vídeňské radnice. Některé se pyšní i dvousetletou historií a bohatým seznamem známých hostů, hlavně z řad umělců, spisovatelů, intelektuálů. Promíchané s turisty a štamgasty je tu najdete i dnes. Právě oni patří podle Norberta Hofera, který spolu s Alexanderem Van der Bellenem bojoval o post prezidenta, mezi elity, proti kterým je třeba bojovat. 

„On má ty nabubřelce, já mám na své straně hlas lidu,“ řekl Hofer v televizním vystoupení během jarní volební kampaně na adresu svého rivala Alexandera Van der Bellena. Zelený kandidát podle něj představuje typického politika establišmentu, který se od většiny veřejnosti oddaluje a obklopuje se intelektuální smetánkou, která pro něj hlasuje. Jsou to typické populistické fráze, které se napříč Západem z úst protisystémových stran v posledních měsících a letech valí. Někde tvrdé rozdělení voličů podle statutu platí víc. V Rakousku ale – zdá se – o něco méně, než se původně zdálo.

„Samozřejmě, že pro něj hlasují i bohatí lidé. Bojí se, že přijdou o status."
Jubin Honarfar

Kavárna Griensteidl patří ke stálicím vídeňské kulturní scény. Vínové sametové lavice zasazené do tmavého dřeva, těžké nařasené závěsy, pozlacené lustry a hlavně výhled na majestátní prezidentský palác. Na místo se tu často čeká i desítky minut, o adventní neděli ještě o něco déle. V jednom z rohů sedí s třetinkou piva asi sedmdesátiletý muž v hnědo-zeleném tvídovém saku. Vedle sebe má klobouk, v ruce blackberry, na kterém si přes husté obočí cosi soustředěně čte. Servírky ho znají, je vidět, že sem chodí často. Mluvit nejdřív nechce vůbec, mračí se, odsekává. Po chvíli přemlouvání alespoň částečně povoluje. „Ano, volil jsem. Volil jsem Hofera.“  

Podobně nesdílná je velká část Hoferových voličů. Minimálně v tom je vidět určitá paralela s americkými prezidentskými volbami, kde řada lidí jednoduše nepřiznávala, že chtějí volit Donalda Trumpa. Mimo jiné i proto tehdy většina průzkumů nevyšla. V Rakousku je podobná ostýchavost znát hlavně u vyšší střední třídy.

INFO.CZ se několik dnů snažilo spojit s vídeňským univerzitním profesorem ekonomiky, který v současnosti přednáší v Americe. V opakovaném druhém kole prezidentské volby hlasoval už prostřednictvím korespondenčního lístku, také volil Norberta Hofera. „Takový bude názor většiny, uvidíte,“ vzkázal 39letý Rakušan v minulosti INFO.CZ. Na doplňující otázky – čím ho kandidát Svobodných oslovil nebo jak vidí budoucnost Rakouska pod jeho velením, už odpovídat nechtěl. Je to prý „nepopulární hlas“ a se svou volbou nechce být v médiích spojován.

To, že je intelektuálů, kteří volili pravicového kandidáta mnohem víc, je docela zřejmé. V květnu pro něj hlasovala polovina Rakušanů, jen těžko se všichni z nich budou řadit mezi ty méně vzdělané nebo z chudších vrstev. Hofera musela podpořit i střední třída, včetně té vyšší.

„Samozřejmě, že pro něj hlasují i bohatí lidé,“ říká 34letý Jubin Honarfar. „Bojí se, že přijdou o status, že budou muset platit vyšší daně. Hoferova strana naopak ve vládě v Horním Rakousku škrtá sociální dávky, to jim vyhovuje.“ S Honarferem se setkáváme v malé pekárně nedaleko opery, s noblesními podniky z hlavních tříd se stísněná místnost nedá srovnávat.

Nastávající otec dřív působil v OSN, poté pracoval pro americkou ambasádu, teď už má pět let vlastní společnost, která pomáhá mladým vybrat si kariéru. Politiku miluje, sleduje ji celý život. Teď se bál, že se jeho proevropské hodnoty stanou menšinové. Ve vítězství „svého“ kandidáta Van der Bellena krátce před vyhlášením prvních odhadů nijak nevěřil. I ve svém okolí má prý Hoferovy voliče. Podle něj to ale nepřiznají, dokud nebude Svobodná strana Rakouska mít svého zástupce v Hofburgu. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud