Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Viktor Orbán, apoštol neliberální demokracie, kritik EU, nepřítel Sorose a vítěz maďarských voleb

Viktor Orbán, apoštol neliberální demokracie, kritik EU, nepřítel Sorose a vítěz maďarských voleb

Maďarský premiér Viktor Orbán je považován za zakladatele neliberální demokracie, polovičního diktátora, nacionalistu, xenofoba a potížistu uvnitř Evropské unie. Navíc je o něm známo, že mění své názory podle toho, co je pro něj právě výhodné. Přesto se v neděli s největší pravděpodobnost stane se svou stranou Fidesz vítězem maďarských parlamentních voleb. Co je příčinnou jeho úspěchu?

V Orbánově Maďarsku funguje na první pohled demokracie. Konají se volby, existuje tu opoziční tisk, i když pravda s omezeným dosahem, bez problémů lze demonstrovat proti vládě, lidé nejsou zavíráni pro své politické názory. Je to velký rozdíl oproti režimům v Rusku či v Číně, se kterými Orbán rád spolupracuje a které zřejmě slouží za vzor při jeho snaze vybudovat „neliberální demokracii.“ Na druhou stranu maďarský premiér se obklopil spřátelenými podnikateli, kteří koupili a kontrolují část médií. Ve společnosti vytváří členové jeho strany Fidesz atmosféru ohrožení imigranty a nepřáteli ze zahraničí. Zřetelně je zavržen liberalismus ve všech směrech, vláda propaguje tzv. tradiční hodnoty.

Orbánovo Maďarsko jako neokomunistický experiment

Komentátoři a politologové označují dnes Orbánovo Maďarsko za autokracii, mafiánský stát, fašizoidní mutaci státu, neokolektivistický neokomunistický experiment nebo neliberální demokracii či jako známý britský komentátor a historik Timothy Gartonn Ash za poloautoritativní režim. Nemohou se přitom shodnout na tom, zda je Viktor Orbán radikální pravicový nacionalista nebo převlékač kabátů, ideolog nebo pouze muž toužící bezmezně po moci a venkovan toužící pomstít se intelektuálům z hlavního města.

O všem důležitém v Maďarsku ale skutečně rozhoduje premiér Viktor Orbán. Mimo jiné i díky několika změnám ústavy provedenými vládní stranou Fidesz. „Koncentrace moci v jeho rukou je skutečně neuvěřitelná,“ řekl listu The Financial Times maďarský bankéř, který zná Orbána už od devadesátých let minulého století. „Je to on, kdo jmenuje členy kabinetu. Je to on kdo vybírá kandidáty na budoucí poslance a ti jsou tak na něm závislí. Je to on, kdo vybírá členy vedení strany Fidesz. Takže ho nikdo neomezuje, ani stát, ani jeho vlastní politická strana.“ Této moci dosáhl Viktor Orbán za pomoci voleb a také obratné politické manipulace. Co na něm ale Maďary přitahuje natolik, že se jeho strana Fidesz opět v neděli podle průzkumů veřejného mínění vyhraje volby, už potřetí od roku 2010?

Podle Paula Lendvaie, autora knihy „Orbán, nový silný muž Evropy“, využívá Orbán napětí mezi městem a venkovem, mezi městskými levicovými intelektuály a konzervativními vesničany, kteří prý mají přirozenou chytrost a praktické znalosti. Orbán apeluje na tradiční hodnoty, na křesťanství i u těch Maďarů, kteří jsou nevěřící, v protikladu k přistěhovalcům, kteří jsou vždy údajně zaručeně muslimové. Orbán pod těmito hesly, ať už vyrčenými nebo nevyřčenými, ovládl nejprve kdysi liberální stranu Fidesz a potom i celé Maďarsko.

Orbán, narozený v roce 1963, je sám z venkova, dlouho žil ve vesnici několik hodin jízdy od hlavního města Budapešti. Jeho rodina doma neměla tekoucí vodu a jeho otec, zemědělský inženýr, ho občas mlátil. Kromě praktického studia byl Orbánovým koníčkem fotbal. Mimochodem, Orbán na vesnici Felcsút, kde vyrůstal, nikdy nezapomněl a podporoval ji jako poslanec a později jako premiér když se tam snažil nasměrovat státní dotace. V roce 2014 ve Felscútu vyrostl fotbalový stadion Pancho Arena s téměř čtyřmi tisíci míst pro diváky, což znamená více než dvojnásobek počtu místních obyvatel. Firmy, které ho stavěly, získávaly v průběhu Orbánova premiérství různé státní zakázky. Ve vesnici se usadili bohatí maďarští podnikatelé a dům zde má i premiér Orbán. Podle některých údajů byl Felcsút před několika lety nejbohatším maďarským osídlením měřeno podle příjmu na hlavu. Předběhl dokonce i vyhlášené čtvrti hlavního města Budapešti. Mezi sto největších boháčů v zemi se dostal i starosta Felscútu Lőrinc Mészáros, jehož firmy získaly státní zakázky jako třeba rekonstrukci železniční tratě či systému nakládání s odpadem ve městě Ózd. Podle serveru Hungarian Spectrum značná část z toho byla financovaná z peněz Evropské unie a v soutěži o tyto zakázky neměl Mészáros žádného konkurenta.

Orbanův projev v roce 1989 prolomil největší tabu

Orbánova rodina se ale z Felcsútu odstěhovala ještě v průběhu jeho dětství a Orbán sám nakonec odešel do Budapešti studovat práva. Veřejně známým se Orbán stal v roce 1989. Jako 26letý mladík s rozevlátými vlasy vystoupil na shromáždění u příležitosti pohřbu ostatků Imreho Naye, hrdiny maďarské revoluce v roce 1956 popraveného v roce 1958 na nátlak Sovětů. Orbán tehdy prolomil dvě velká tabu dodržovaná v socialistickém Maďarsku: žádal odchod sovětských vojsk ze země a svobodné volby. Nebyl tehdy potrestán, sovětská moc ve východní Evropě se zhroutila a sovětská armáda odešla. Jeho projev přímo na místě sledovalo 250 tisíc Maďarů a další miliony ho viděly na svých televizních obrazovkách. Orbán tehdy zastupoval Fidesz (Alianci mladých demokratů později přejmenovanou na Maďarskou občanskou alianci), liberální stranu, kterou spolu se svými kolegy studenty založil v roce 1988.

Skupinu, která vytvořila Fidesz, výrazně podpořil americký miliardář maďarského původu George Soros a umožnil tak její vzestup. Na fotokopírce, kterou zaplatil, vznikal časopis, který se později stal novinami Fideszu a který umožnil tehdejším studentům rozšířit své názory mimo univerzitní půdu. Orbán pak dále spolupracoval se Sorosem a dostal od něj například peníze, za které studoval krátce v Oxfordu historii britského liberalismu. Nakonec se ale právě Soros stal hlavním nepřítelem Orbánova Fidesz a je jedním z cílů Orbánovy předvolební kampaně. Orbán obviňuje, že chce podporou imigrantů zničit Evropu a Maďarsko, že přitom spolupracuje s Bruselem, tedy Evropskou unií a že hájí cizí mezinárodní zájmy a chce zničit tradiční společnost.

Orbán a Soros

Od některých Orbánových spolupracovníků přitom zaznívají slova, která připomínají odkazy na mezinárodní nenárodní síly antisemitismus. Soros je totiž židovského původu. Orbán se tady pohybuje na tenké hraně, stejně jako při své kritice Evropské unie. Dojde až na hranu, aby se posléze stáhl. Mimochodem, podle nedávných průzkumů veřejného mínění přes protievropskou rétoriku Fideszu podporuje 78 procent potenciálních voličů Fideszu setrvání Maďarska v Evropské unii, protože si myslí, že je to pro Maďarsko výhodné. Obviňování Evropské unie se stalo jedním ze základů Orbánových pozdějších volebních úspěchů.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se ale Orbán tvářil jak proevropský liberál a jako takový se stal se volbách v roce 1990 poslancem za Fidesz. O tři roky později, když se stal šéfem Fideszu, ale oznámil nacionalističtější kurs a vytlačil ze strany část liberálů. V roce 1994, když se Fidesz jen s obtížemi dostal do parlamentu, se Orbán rozhodl, že Fidesz opustí zaměření na levý střed a místo toho se stane stranou konzervativní střední třídy. Do té doby antiklerikální Orbán uzavřel církevní sňatek se svou ženou Anikou Levaiovou, nechal pokřtít své děti a organizoval „kulaté stoly“ se zástupci církví.

Zřejmě tehdy také začal Orbán uvažovat o využití otázky zahraničních Maďarů a stále trvajícího pocitu části obyvatel, že země přišla o svoji velikost po první světové válce. Mimo desetimilionové Maďarsko žije totiž více než dva miliony Maďarů a země ztratila po první světové válce mírem v Trianonu dvě třetiny svého území. Orbán tvrdí, že od té doby Maďarsko postrádá schopnost ovlivňovat své okolí. Orbán zdařile využívá „psychózy národa v nebezpečí“ vzniklé právě díky Trianonu, uvádí autor knihy o Orbánovi Lendvai.

Orbán a první vítězné volby

Změna zaměření strany se Orbánovi vyplatila. V roce 1998 slavil ve volbách úspěch a stal se předsedou koaliční vlády, kterou vytvořil s několika dalším politickými stranami. Byl ve svých 35 letech druhým nejmladším premiérem v dějinách Maďarska po komunistickém předsedovi vlády Andrási Hegedüsovi z padesátých let. V roce 2002 byl ale ve volbách poražen maďarskými socialisty a tak přišla další změna. Orbán podle svědků citovaných listem Financial Times prohlásil, že byl „příliš čestný“ a začal posilovat kontrolu nad stranou a rozhodl se příště zvítězit všemi prostředky. Mimo jiné tím, že ještě dále posílil nacionalistickou rétoriku a s Orbánem propojení podnikatelé začali rozšiřovat kontrolu médií. Zejména Lajos Simicska, za Orbánovy první vlády šéf maďarského daňového úřadu, který ve svém tisku propagoval stranu Fidesz a „zastával se“ Maďarů v okolních zemích.

Ve volbách v roce 2010 získal Fidesz více než 52 procent hlasů a tím i dvoutřetinovou většinu parlamentu. Orbánovi to umožnila změnit maďarskou ústavu. Podařilo se mu změnit i volební zákon a volební obvody tak, že to zvýhodnilo větší strany a těží z toho Fidesz. Speciální daní připravil velké mediální firmy o značnou část příjmů z reklamy, zpřísnil pravidla pro registraci a licencování médií a podle opozice je ta učinil závislými na státu. Orbánovi pak pomohla imigrační krize v roce 2015. Když do Evropy zamířil proud uprchlíků zejména z Blízkého východu, Orbán se postavil proti později přijatému rozhodnutí o povinnému přerozdělování uprchlíků uvnitř Evropské unie a na hranicích se Srbskem nechal vybudovat plot zabraňující vstupu imigrantů. Orbán od té doby tvrdí, že je třeba před přílivem přistěhovalců Evropu chránit. Maďaři podle něj mají bez ohledu na to, zda jsou věřící či ne, bránit křesťanskou kulturu před uprchlíky. Stupňuje i kampaň proti neziskovým organizacím pomáhajícím uprchlíkům a také pro Sorosovi. Nedávno se dokonce pustil i do OSN, která podle něj chce, aby Maďaři přijímali imigranty. Zemi vyzdobil plakáty s hesly "Maďarsko rozhoduje, ne OSN!"

Orbán využívá nostalgie po „gulášovém komunismu“

Premiér Orbán se netají tím, že jsou mu sympatické režimy jako je Putinovo Rusko či Čína a že buduje neliberální demokracii. Opírá se přitom o okruh s ním spolupracujících podnikatelů, kteří získávají státní zakázky a jsou mu za to loajální. Liberalismus podle Orbána selhal a Maďarsko by mělo hledat jiný způsob organizace společnosti. Vychází tím vstříc svým voličům, protože podle průzkumů veřejného je pro více než 90 procent Maďarů důležité, aby v čele země byl „silný vůdce.“ Přitom Orbán zároveň využívá toho, že část Maďarů si stěžuje na „kapitalismus volného trhu“, který údajně vznikl v zemi po svržení komunistické vlády v roce 1989 a s nostalgií vzpomíná na tak zvaný „gulášový komunismus“ Jánose Kádára mezi léty 1956 až 1988. Tedy komunismus, kde vládly „jistoty“ a kdy šlo zároveň omezeně podnikat, získávat zahraniční zboží a někdy i cestovat na Západ.

Orbán je podle jeho životopisce Lendvaie kombinací nacionalisty a po moci toužícího oportunisty a zároveň talentovaným politikem. Je mistrem projevů a intrik na domácím i mezinárodním poli. Podle posledních průzkumů veřejného mínění by Orbánova strana Fidesz spolu s koaliční Křesťansko-demokratickou lidovou stranou měla získat v nedělních volbách 41 - 51 procent hlasů.

 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1