Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Virtuální hon na členy IS: Po radikálech pátrají stovky Syřanů z celého světa

Virtuální hon na členy IS: Po radikálech pátrají stovky Syřanů z celého světa

Nejhorší řádění Islámského státu má Sýrie a Irák už zřejmě za sebou, pachuť ze zvěrstev, kterých se radikálové na lidech dopouštěli, ale přetrvává. Místní se ale nechtějí smířit s tím, že by islamistům měly jejich zločiny projít bez trestu. Několik stovek dobrovolníků se proto rozhodlo, že budou jednat na vlastní pěst a skrze aplikaci WhatsApp se snaží bývalé členy Islámského státu vypátrat a předat spravedlnosti. Jak jejich systém funguje a co se podezřelými stane po dopadení? 

Jedním z členů skupiny dobrovolníků je Aghíd al-Khodr, který pátrá po bývalých členech Islámského státu ze svého domu v Německu. Probouzí se ještě před rozedněním, téměř okamžitě bere do ruky mobilní telefon a prochází nové fotografie a hlasové nahrávky zaslané do tajné skupiny na WhatsAppu. Právě přes oblíbenou komunikační aplikaci si zasílají novinky i další dobrovolníci pátrající po islamistech - aktivisté, civilisté, ale i bojovníci opoziční Svobodné syrské armády (FSA).

Na obrazovce sleduje snímky vysídlených osob, kteří procházejí kontrolními stanovišti na severu Sýrie. Přes ně se dostávají pryč z území, která dříve ovládal Islámský stát.

„Tito lidé proti nám páchali zločiny. Mučili nás, zabíjeli naše příbuzné a nejbližší přátelé,“ popisuje pro server Syria Direct důvod své dobrovolné práce Aghíd. Sám pochází ze syrské provincie Dajr az-Zaur, jejíž většinu Islámský stát ovládal víc než tři roky. Z rodné Sýrie uprchl v roce 2015 poté, co byl radikály napaden, a usídlil se v Německu.

Informátoři žijí v neustálém strachu z odhalení

Nad vytvořením pátrací skupiny začala úzká skupina Syřanů uvažovat poté, co Islámský stát začal přicházet o první dobytá území. Aghíd a další aktivisté se obávali, že si radikálové mohou změnit identitu a vmísit se mezi davy zoufalých civilistů na útěku. Před rokem proto začali pracovat na neoficiální organizaci, která by radikály identifikovala.

Jak jejich systém funguje? Když se vysídlený člověk dostane na jedno z desítek kontrolních stanovišť na územích držených armádou FSA, její pracovníci běžence vyfotí a pořídí jeho hlasový záznam, kde musí nahlásit jméno, věk, kmenovou příslušnost, povolání a rodné město. Tyto záznamy pak putují do tří utajovaných skupin v aplikacích WhatsApp nebo Telegram, které mají 120 až 290 členů.

Dobrovolníci pak tráví hodiny tím, že snímky a nahrávky dlouhé hodiny procházejí a za pomoci své paměti, blízkých nebo fotek propagandistických médií Islámského státu se snaží jeho bývalé členy identifkovat. Jejich práce vůbec nepřichází vniveč – jak Aghíd tvrdí, za uplynulý rok tímto způsobem vypátrali 2500 podezřelých islamistů. „Kmenová povaha společnosti v Dajr az-Zauru a Rakce nám velmi pomáhá. Je poměrně snadné zjistit, kdo daná osoba je, jaký je její původ a příbuzní,“ říká Aghíd.

Právě kvůli jejich úspěchům jsou členové skupiny v neustálém ohrožení, někteří informátoři se proto uchýlili do Turecka nebo Evropy. Ostatní ale zůstali v Sýrii a žijí v neustálých obavách, že budou odhaleni.

Vězni musí projít kurzem umírněného práva šaría

Jedno z nejdůležitějších kontrolních stanovišť leží asi 100 kilometrů severovýchodně od Aleppa, kde jsou každý den zachyceni asi čtyři podezřelí z členství v Islámském státu. Za účelem identifikace jsou vždy fotografováni jen muži a chlapci starší 12 let.

Snímky žen nejsou pořizovány vůbec – mohlo by to totiž pobouřit konzervativní část obyvatelstva, hlavním důvodem je však to, že ženy Islámského státu lze identifikovat jen stěží. Pod taktovkou radikálů totiž ženy musely chodit v nikábu, který jim zahaloval celý obličej. Přísná pravidla pro oblékání přitom hlídala brigáda al-Chansá, která vznikla v roce 2014 jako ženská odnož morální policie Islámského státu. „Nevíme, jak vypadají,“ vysvětluje Aghíd, proč se ženám jejich hon za spravedlností vyhýbá.

Po zadržení na kontrolním stanovišti jsou podezřelí z příslušnosti k Islámskému státu vyslýcháni a předáni k soudnímu řízení ve městě Džarábulus. Odsouzení pak míří do věznic v Aleppu a Idlíbu. Někteří z těch, kteří si ve vězení odpykávají trest, jsou také posíláni do Centra pro anti-extremistickou ideologii v Aleppu, které bylo otevřené teprve v říjnu roku 2017. Zde musí projít povinným kurzem umírněného práva šaría a ti, co jsou při studiu úspěšní, si tak mohou pobyt ve vězení zkrátit.

„Děláme všechno, co můžeme, abychom dostali tyhle lidi před soud,“ říká Aghíd pro server Syria Direct. Ne všechny radikály se ale podaří zachytit. V regionu jsou totiž vysoce aktivní pašeráci lidí, kteří bývalým členům IS s útěkem často pomáhají. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1