Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vítězné náměstí bude mít novou podobu. Praha vypíše architektonickou soutěž

Vítězné náměstí bude mít novou podobu. Praha vypíše architektonickou soutěž

Městští radní rozhodli o vypsání soutěže na studii dopravního a urbanistického řešení Vítězného náměstí v Praze 6. Její realizace se uskuteční pod pražským Institutem plánování a rozvoje (IPR). Výsledky  by měly být známy do letošního října a budou sloužit jako podklad pro přípravu projektu rekonstrukce náměstí.

„Rekonstrukce náměstí musí vycházet z respektování základních regulačních zásad původního plánu profesora Engela,“ píše se v záměru s odkazem na prvorepublikového architekta a urbanistu Antonína Engela, který ve 20. letech vypracoval urbanistické řešení dejvického náměstí.

Podle šéfa IPR Ondřeje Boháče by soutěž měla být vypsána letos v dubnu a výsledky by měly být známy pravděpodobně v říjnu. „Poté bude na Praze, jak s tím naloží dál,“ sdělil ČTK.

Primátorčina náměstkyně pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice) v minulosti uvedla, že při přípravě soutěže se přípravný tým inspiroval přeměnou Trafalgarského náměstí v Londýně, které je rovněž výrazně dopravně zatíženo. Soutěž nakonec řeší jenom veřejná prostranství, a nikoliv to, co bude stát na nezastavěných pozemcích.

S přeměnou celé lokality souvisí i plán na vybudování obchvatu náměstí, který by měl spojovat Evropskou a Svatovítskou ulici. Zadání soutěže s jeho vybudováním počítá, stavět se však pravděpodobně nezačne dříve než v roce 2020. Náměstí také není stavebně dokončeno. Na místě, kde měl v minulosti vyrůst kontroverzní projekt Lední medvěd, by měl například vzniknout bytový dům.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Vítězné náměstí vzniklo v roce 1925 a nyní na něj ústí několik komunikací - Evropská, Čs. armády, Jugoslávských partyzánů, Svatovítská a Dejvická. Ve své historii neslo několik názvů, mimo jiné v letech 1952 až 1990 se jmenovalo Říjnové revoluce. Mezi Pražany se pro něj vžil název „Kulaťák“.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1