Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vítězství s hořkou pachutí: Merkelová získala třetinu hlasů, jásají ale odpůrci migrantů

Nedělní parlamentní volby v Německu vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, ale utrpěla ztráty, stejně jako dosavadní koaliční partner, sociální demokracie (SPD) na druhé příčce. V novém Spolkovém sněmu bude třetí nejsilnější stranou protiimigrační a protiislámská Alternativa pro Německo (AfD). Dřívější odhady výsledků dnes potvrdila ústřední volební komise, která po sečtení hlasů ve všech obvodech zveřejnila předběžné výsledky voleb.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) získala 26,8 procenta hlasů a bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) 6,2 procenta. Dohromady tak mají sesterské konzervativní strany 33 procent hlasů a stanou se opět nejsilnější frakcí v německém parlamentu. Unie stran CDU/CSU pod vedením Angely Merkelové zvítězila ve volbách již počtvrté v řadě.

SPD dostala 20,5 procenta, což pro ni představuje nejhorší výsledek v poválečných dějinách. AfD s 12,6 procenty se stala třetí nejsilnější silou v novém Spolkovém sněmu.

Po čtyřleté přestávce se do sněmu vrátí svobodní demokraté (FDP) se ziskem 10,7 procenta hlasů, následovaní Levicí (9,2 procenta) a Zelenými s 8,9 procenty hlasů.

V parlamentu po nedělních volbách usedne nejvíce stran od roku 1953. Devatenáctý spolkový sněm bude také největší v historii. Kvůli zvláštnostem německého volebního systému v něm neusedne původně zamýšlených 598 poslanců, ale 709. Toto číslo překonalo i nejvyšší odhady, které politologové vyslovovali před hlasováním.

CDU/CSU v parlamentu obsadí 246 křesel, tedy o 65 méně než v uplynulém volebním období. Sociální demokraté přišli o 40 křesel a do parlamentu vyšlou jen 153 poslanců. Naopak dosavadní opoziční strany si o několik poslanců polepší: Levice obsadí 69 a Zelení 67 křesel. AfD bude mít v novém parlamentu 94 a FDP 80 poslanců.

360p
Angela Merkelová přichází na podium po oznámení výsledků

Očekává se, že vrcholní představitelé politických stran se dnes budou radit o výsledcích voleb. Po výrazných ztrátách, které zaznamenaly strany dosavadní vládní koalice, se jako o možné příští koalici hovoří o spojení CDU/CSU, FDP a Zelených. Sociální demokracie oznámila, že chce odejít do opozice.

Během dopoledne se v Berlíně a Mnichově sejdou vedení stran, které se dostaly do Spolkového sněmu. Zvláštní pozornost se nyní bude upírat ke svobodným demokratům (FDP), kteří se po čtyřech letech vrátí do parlamentu, a k Zeleným. Obě strany jsou pro CDU/CSU totiž podle všeho jedinými možnými partnery k jednání o vytvoření koalice. Takzvaná jamajská koalice, jak se spojení konzervativců, liberálů a ekologické strany označuje, na spolkové úrovni ještě nikdy nevznikla.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1