V úterý úspěšně odstartovala k prvnímu testovacímu letu raketa jeho společnosti SpaceX Falcon Heavy, nejsilnější raketový nosič současnosti. Muskova společnost tuto raketu považuje jako vývojový mezistupeň k pilotovaným letům na Mars. SpaceX, kterou Musk založil v roce 2002, loni oznámila, že chce letos s pomocí Falconu Heavy uskutečnit let k Měsíci, do jehož blízkosti dopraví dva lidi, kteří si cestu objednali.
Pilotovaná mise k souputníkovi Země, která by byla první od doby, co NASA před půlstoletím ukončila program Apollo, se ale zřejmě v plánované podobě neuskuteční. Musk totiž v úterý prohlásil, že Falcon Heavy nebude používán k letům s lidskou posádkou a že SpaceX se místo toho soustředí na dokončení zcela nové rakety BFR.
Aktivity Muska jsou ale velmi široké. Loni například založil firmu Neuralink, která bude vyvíjet technologie pro propojení lidských mozků s počítači. K tomu též uvedl, že "soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války". Loni pak podepsal dopis vyzývající OSN, aby zakázala vývoj takzvaných "robotů zabijáků". Je i jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence, řídí nadace specializující se na vzdělání, obnovitelné energie či dětské lékařství.
Před časem Musk šokoval i konceptem vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. Mimo USA se o něm poté diskutovalo i v ČR a na Slovensku (stavba hyperloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou). Zastánci předvídají, že kapsle dosáhne rychlosti až 1200 kilometrů v hodině.
Skeptici však tvrdí, že nápad narazí na řadu problémů, včetně získání stavebního povolení, technologické i ekonomické proveditelnosti až po možnosti zatáčení kapsle při vysoké rychlosti. K tomu loni Musk založil další firmu Boring Company, zaměřenou na stavbu dlouhých tunelů.
