Články odjinud

Vládnoucí egyptská armáda nestrpí jiný názor, blogery zavírá jednoho po druhém

Vládnoucí egyptská armáda nestrpí jiný názor, blogery zavírá jednoho po druhém

Zátah na blogery. A vůbec všechny, kteří beze zbytku nesdílejí názor egyptského prezidenta Abdal Fattáha Sísího. Nynější tažení egyptské policie lze sotva nazvat jinak. Po zatčení novináře Vaíla Abbáse, kterého stanice BBC v roce 2006 zařadila mezi nejvlivnější osobnosti planety, zabušilo komando i na dveře Házima Abdala Azíma. Aktivisty, který se v roce 2014 zapojil do Sísího předvolební kampaně, což ovšem později označil „za největší omyl svého života“.

Házim Abdal Azím není v politice začátečník. V roce 2007, tedy čtyři roky před začátkem tzv. Arabského jara, se stal poradcem ministra pro telekomunikace a informační technologie, dva roky nato pak jeho náměstkem. Patřil totiž k prvním egyptským vývojářům arabských aplikací pro mobilní telefony, se kterými začal už zkraje nového tisíciletí.

Ještě před revolucí z roku 2011 dal najevo, že mu jsou blízké názory tehdy již bývalého generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammada Baradeje, který v roce 2005 dostal společně se svojí organizací Nobelovu cenu za mír. Sekulární liberál Baradej měl politické ambice a Abdal Azím (kvůli podpoře jeho osoby) problémy, když se o něj v roce 2010 zajímali agenti tehdy vládnoucího prezidenta Husního Mubáraka.

Armáda nejde jen po islamistech

I po revoluci, během které Mubárak padl, Abdal Azím rozhodně nepatřil ke stoupencům islámsky orientované politiky. V roce 2014 se dokonce podílel na prezidentské kampani Abdal Fattáha Sísího, generála, který se postaral o svržení Muhammada Mursího, jediné egyptské hlavy státu zvolené v opravdu demokratických, svobodných volbách. Mursí ovšem vzešel z prostřední Muslimského bratrstva a sekulární aktivisté proto jeho pád zhusta přijali jako nezbytný.

Záhy ale zjistili, že armáda o názorový pluralismus nestojí. Vojáci a jejich spojenci v justici i bezpečnostním aparátu začali ihned potírat nejen extrémistické islamisty, ale i jejich umírněné souputníky. A nezůstali u nich: brzy si vyšlápli na sekulárně levicové i demokratické aktivisty, studentské předáky a vlastně každého, kdo třeba jen nepatrně uhnul z armádní linie.

I proto nakonec zklamaný Abdal Azím na Twitteru konstatoval: „Někdy jsem měl pravdu, jindy chyboval. Za největší omyl svého života ale považuji účast na Sísího kampani.“ Mimochodem, jeho twitterový účet má asi 752 tisíc followerů.

Ocenily ho BBC i CNN. Policie jej odvedla bez zatykače

V noci na středu (23. května), tedy jen tři dny před Abdal Azímem, přišla bezpečnost i pro Vaíla Abbáse, který patří k vůbec nejslavnějším egyptským blogerům a novinářům. Kromě ostrovní stanice BBC ho ocenila coby „Blízkovýchodní osobnost roku 2007“ třeba také americká televize CNN.

Abbás už v předrevolučních časech monitoroval a posléze zveřejňoval případy porušení zákona nepostižitelnými a příslovečně zkorumpovanými uniformami. Problémy si způsobil tím, že v tomtéž pokračoval dosud. Podle Abbásova advokáta s sebou policie neměla potřebné dokumenty, zato si odnesla počítače i telefony. „To nebylo zatčení, ale únos,“ uvedl pro agenturu AFP blogerův advokát Gamál Íd.

Novinář byl – podobně jako řada jeho kolegů zadržených před ním – obviněn podle vágních zákonů trestajících šíření falešných zpráv a členství v zakázané skupině. O tom, co je nepravdivá informace, rozhoduje obvykle státní moc. Ještě nebezpečnější je ovšem nařčení z příslušnosti k ilegální organizaci, kterou se v nynějším Egyptě rozumí nejčastěji islamistické Muslimské bratrstvo. Úřady jej jako celek označily za teroristickou organizaci a podle toho s jeho sympatizanty – i umírněnými, nebo domnělými – zacházejí.

Jediná pravda o Sinaji, ta oprýmkovaná

Což je případ Ismáíla Alexandráního, který byl k deseti letům vězení odsouzen jen hodiny před zatčením Vaíla Abbáse. Tento reportér psal kdysi hned pro několik egyptských deníků o nepokojích na Sinaji, kde egyptská armáda nevybíravým způsobem bojuje nejen s tvrdými, radikálními islamisty, ale i místními obyvateli. Alexandrání se podle svých přátel nedržel oficiálního – tedy v tuto chvíli jediného povoleného – výkladu sinajských událostí. A sháněl informace z nezávislých zdrojů, což je v současném Egyptě zřejmě podezřelé.

Země vedená prezidentem Sísím nyní podle organizace Reportéři bez hranic (RSF) zadržuje v souvislosti s jejich činností nejméně 35 publicistů. Tatáž skupina ji v sestupném žebříčku hodnotícím svobodu slova v globálním měřítku zařadila na 161 místo (ze 180 celkových).