Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vládnout můžu i z Bruselu, vzkazuje katalánský expremiér z exilu. Z vězení už to podle něj reálné není

Vládnout můžu i z Bruselu, vzkazuje katalánský expremiér z exilu. Z vězení už to podle něj reálné není

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je už skoro tři měsíce v Belgii a kterému ve Španělsku hrozí zatčení kvůli obvinění ze separatistické vzpoury, považuje za možné, že by předsedal nové katalánské vládě z Belgie. Podle něj je lepší vládnout z Bruselu, protože z vězení to nejde. Puigdemont to řekl dnes v rozhovoru s katalánským rozhlasem. Mluvčí španělské vlády ale prakticky současně zopakoval postoj Madridu, že vládnutí na dálku Puigdemontovi neumožní.

„Mám-li si vybrat mezi předsednictvím vlády a vězením, pak volím to první, protože tak mohu lépe sloužit Katalánsku," řekl Puigdemont v rozhovoru s rozhlasem Catalunya Radio. Pokud mu nebude umožněno být katalánským premiérem, bude to podle něj porušení vůle, kterou občané vyjádřili v prosincových volbách. V nich v katalánském parlamentu získali většinu separatisté, kteří chtějí Puigdemonta navrhnout na katalánského premiéra.

Na otázku, jak by mohl účinně vládnout na vzdálenost více než 1000 kilometrů, Puigdemont odpověděl, že je v neustálém kontaktu s politiky své koalice a že výkon úřadu docela dobře umožňují nové technologie. „Teď jsem v Bruselu a vy v Barceloně a můžeme dělat tento rozhovor se stejnou kvalitou zvuku, jako kdybych byl v Gironě či Tarragoně," uvedl také Puigdemont.

Katalánský expremiér ale nespecifikoval, jakou formu zvolí koncem měsíce pro představení své kandidatury v katalánském parlamentu. Média hovoří o videokonferenci, či projevu v zastoupení. Právníci katalánského parlamentu se nedávno shodli, že je nutné, aby kandidát byl osobně přítomen. Jejich názor však není závazný a výklad pravidel tak bude záviset na novém vedení katalánského parlamentu, které ovládli separatisté.

„Premiérem nebude," řekl dnes o Puigdemontovi mluvčí španělské vlády Íňigo Méndez de Vigo novinářům. Také španělský premiér Mariano Rajoy už dříve prohlásil, že nepřipustí, aby byl katalánským premiérem někdo zvolen na dálku. Podle Rajoye by Madrid v takovém případě pokračoval v přímé správě Katalánska, kterou převzal se souhlasem španělského Senátu v říjnu poté, co katalánský parlament přijal rezoluci o vyhlášení nezávislosti.

Tato přímá správa by měla skončit vznikem nového katalánského kabinetu. Pokud ale katalánský parlament do jeho čela zvolí Puigdemonta, centrální vláda chce takový krok napadnout u ústavního soudu. Méndez de Vigo dnes řekl, že nevylučuje nové předčasné volby v Katalánsku. „Není to to, co bychom chtěli, ale stane se to, pokud nebudou jednat podle práva," uvedl mluvčí španělské vlády.

Méndez de Vigo dnes také varoval nového předsedu katalánského parlamentu Rogera Torrenta, aby "nedělal stejné chyby" jako jeho předchůdkyně Carme Forcadellová. Ta je spolu s dalšími členy bývalého vedení obviněna ze vzpoury kvůli tomu, že přijala k hlasování několik zákonů, které podle Madridu porušují ústavu. Zákony se týkaly možné nezávislosti Katalánska.

„Neměl by se dopouštět minulých chyb (vedení) a poučit se z toho, co se stalo, jeho předchůdkyně už musela skládat účty před soudem," řekl dnes Méndez de Vigo na tiskové konferenci po pravidelném zasedání španělské vlády.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1