Vlna antisemitismu je nejsilnější od druhé světové války. Důvodem je vzestup extrémní pravice i umírání pamětníků | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vlna antisemitismu je nejsilnější od druhé světové války. Důvodem je vzestup extrémní pravice i umírání pamětníků

Vlna antisemitismu je nejsilnější od druhé světové války. Důvodem je vzestup extrémní pravice i umírání pamětníků

Antisemitismus v Evropě sílí. Židovské organizace uvádějí, že s takovou mírou nenávisti se židé setkávali naposledy za druhé světové války. Za pravdu jim dávají i statistiky, stoupá množství nábožensky motivovaného obtěžování a vandalismu. „V mnoha částech Evropy židovské komunity a instituce už mohou fungovat jen díky striktním bezpečnostním opatřením. Ploty, stálý dohled a policejní i vojenská ochrana se staly součástí našich životů,“ vysvětluje ředitel Evropského židovského kongresu Moshe Kantor.

Atmosféru nenávisti potvrzují i dva nedávné případy z Francie, kdy byly nejméně dvě ženy zabity pravděpodobně kvůli svému židovskému původu. Loni v dubnu zemřela 65letá Sarah Halimiová, kterou v jejím bytě utýral a následně vyhodil z okna její soused. V březnu zemřela podobně trýznivým způsobem 85letá Mireille Knollová, kterou vrah ubodal a následně upálil. Obě ženy údajně před smrtí čelily výhružkám kvůli svojí víře.

Tendence stoupajícího antisemitismu se podle odborníků objevuje už několik let společně s trendem sílících pravicových extremistických stran. Nacionalismus a nenávist k imigrantům tak opět začíná dopadat také na židy.

„Židé cítí, že antisemitismus se dostal do nové fáze, kdy se rozšířil do většiny zemí světa. Z našich institucí se stávají doslova bunkry,“ uvádí pro web Quartz Kantor. Důvodem rostoucí nenávisti je podle něj také oslabování historické paměti.

„Přímé vzpomínky na holokaust zabraňovaly evropské společnosti v nejhorších projevech antisemitismu. Jak ale paměť slábne, riskujeme zapomenutí a také to, že minulost by se mohla opakovat,“ vysvětluje Kantor, který jako riziko vidí právě vymírání pamětníků nacistických zvěrstev.

Dle statistik se v Německu odehrají denně průměrně čtyři antisemitské útoky. Země, kde svůj vliv získal Adolf Hitler, se přitom zavázala, že boji proti této nenávisti věnuje speciální pozornost. Ještě více alarmující začíná být ale situace ve Velké Británii.

Zde za poslední rok vzrostl počet protižidovsky motivovaných útoků o 34 %. Důvodem je dle Kantora také skutečnost, že opoziční Labouristická strana se dlouhodobě potýká nařčení z antisemitismu, které není schopná vyvrátit. „Když Jeremy Corbyn dlouhodobě popírá, že jeho strana má s antisemitismem problém, vytváří tak zdání, že nenávistný postoj vůči židům je akceptovatelný,“ dodává ředitel Evropského židovského kongresu.

Dle zprávy Antisemitism Worldwide v loňském roce přispělo ke zvýšení nesnášenlivosti také rozhodnutí Donald Trumpa oficiálně uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele. Tento krok „posloužil často jako záminka pro rozpoutání demonstrací, které doprovázelo násilí na židech, výhružky smrtí a pálení izraelské vlajky.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.