Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vojáky i civilisty ohrožuje v Afghánistánu smrtící infekce. „Stává se z toho nový Daeš,“ varuje lékař

Vojáky i civilisty ohrožuje v Afghánistánu smrtící infekce. „Stává se z toho nový Daeš,“ varuje lékař

Když se rozhořely války v Iráku a Afghánistánu, hlavním úkolem armádních lékařů bylo především poskytování první pomoci raněným zasaženým všudypřítomnými náložemi a bombami. Postupem času se ale dalším strašákem doktorů a vojáků stal úplně jiný problém – infekce způsobená bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Smrtící infekce, která se dostává do válečných zranění, se nevyhnula ani vojákům NATO, ti však měli možnost se z válkou zmítaných míst evakuovat a svěřit se do špičkové lékařské péče v jejich domovských zemích. To však neplatí pro místní, kteří na takovou léčbu nedosáhnou. Na problém upozornila americká televize CNN.

Osmačtyřicetiletý armádní lékař a odborník na infekční onemocnění Clinton Murray odjel pomáhat na Blízký východ mezi lety 2003 a 2015 celkem čtyřikrát, problémy spojené s infekcemi způsobenými bakteriemi odolnými vůči antibiotikům (takzvanými „superbags“) proto zná velmi dobře. Vojáci, kteří se už tak museli vypořádat s těžkými následky po zraněních včetně amputací končetin, podle jeho svědectví v mnoha případech zažívali další muka i několik let poté, co se stali terčem útoku.

V ranách se jim objevila infekce, žádná antibiotika ale nezabírala. Lékaři jim proto zvyšovali dávky léků, zkoušeli nové kombinace antibiotik nebo alternativní léčiva s těžkými vedlejšími účinky, infekce ale u mnohých z nich stále neustupovala. Kvůli šíření smrtících bakterií tak museli někteří podstupovat další a další amputace.

Americká armáda si brzy uvědomila, že odolnost některých bakterií na léky je tak vysoká, že v roce 2009 zavedla ve vojenských nemocnicích programy, které měly rezistenci vůči antibiotikům bránit. Když se lékařům na místě začala situace vymykat kontrole, začali být američtí vojáci evakuováni zpět do vlasti, kde jim měli pomoct špičkoví odborníci. Jednou z těchto nemocnic byla i vojenská klinika v Texasu, kde infekční oddělení provozoval právě Clinton Murray.

Pro civilisty v Afghánistánu však byla naděje na záchranu minimální. Podle afghánského lékařského specialisty Nasimullaha Bawara tak infekce extrémně odolnými bakteriemi způsobily víc úmrtí než samotný válečný konflikt. Bawar tak přirovnává „superbakterie“ k jiné pohromě obyvatel Blízkého východu – teroristické organizaci Islámský stát, která jeho zemi také zničila a zabila mnoho jejích obyvatel. „Myslím, že můžu říct, že se z toho stává další Daeš (arabský výraz pro Islámský stát – pozn. redakce),“ říká Bawar.

INFOGRAFIKA DNE: Úmrtí Čechů na zahraničních misíchINFOGRAFIKA DNE: Úmrtí Čechů na zahraničních misíchautor: INFO.CZ

„Je to jako nová nemoc“

Vojenští lékaři si začali všímat přílivu pacientů s infekcemi odolnými na nejrůznější druhy léčiv v roce 2003, tedy dva roky po zahájení války v Afghánistánu. Stejný problém však zasáhl i Irák – zde se se stal jeden z odolných druhů bakterií tak běžný, že mu vojáci začali říkat „irácká bakterie“. Ta se v minulosti objevovala především u starších lidí, kteří po nákaze trávili v nemocnicích dlouhé měsíce, najednou se ale začala šířit mezi mladými zdravými vojáky, kdy se infekce objevovaly v ranách od trhavin.

„Mám lidi, které sleduji už 10 nebo 15 let,“ říká Murray, který vzpomíná na jeden z jeho nejvážnějších případů.  Americký voják byl tehdy deportován zpátky do vlasti poté, co se stal terčem výbuchu a přišel o obě nohy. Tří týdny po incidentu se v ranách začala šířit nebezpečná infekce, která na léčbu antibiotiky nijak nereagovala – lékaři mu v těle našli tři vysoce nebezpečné rezistentní bakterie.

Aby infekci zastavili, naordinovali mu takovou dávku antibiotik, že mu selhaly ledviny. Orgány se sice několik dní po skončení léčby zotavily, začaly se ale objevovat další a další infekce. Už dvanáctým rokem proto užívá antibiotika, která infekci potlačují, nikdy se ale zcela nevyléčil. „Jeho a moje děti se znají, teď jsou na vysoké a mají se skvěle,“ popisuje svůj blízký vztah s pacientem Murray.

Standardu, který je běžný ve vojenských nemocnicích, však veřejná zdravotnická nařízení v Afghánistánu dosahují jen stěží. Tamní zdravotní systém je po desetiletích válečných konfliktů v rozkladu, přetíženým nemocnicím tak chybí zaměstnanci i finance. Někteří afghánští občané nakažení „superbakteriemi“ se v dobách válečného konfliktu dostali i do vojenských nemocnic, kde je péče nesrovnatelně lepší, většina ale skončila ve veřejných zdravotních zařízeních.

V nemocnicích však tyto pacienty také mnohdy odmítali, protože měli strach z další nákazy. „Mít ve zdravotnickém zařízení bakterii odolnou vůči lékům, kterou nemůžete nijak ovládat, je vaše nejhorší noční můra. Je to jako nová nemoc,“ vysvětluje bývalý lékařský důstojník NATO v Afghánistánu Christian Haggenmiller.

Právě nedostatečná lékařská péče je v Afghánistánu jedním z hlavních důvodů, proč je odolnost vůči léčivům takový problém. Antibiotika se zde navíc často prodávají bez předpisu a běží na ně i reklamy v televizi. „Rozdávají je jako sladkosti,“ říká odbornice Lékařů bez hranic Doris Burtscherová, která v roce 2015 vydala zprávu o přístupu k antibiotikům v Afghánistánu. Podle ní jsou přitom antibiotiky léčeny i tak banální problémy, jako krvácení z nosu, bolesti nebo menstruace.

INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)autor: info.cz

Desetitisíce lidí umírají i v Evropě

Závažný případ museli na jaře řešit i lékaři z nemocnice v Kandaháru, která během Ramadánu poskytuje lidem zdravotní péči bezplatně. V době, kdy nemocnice praská ve švech, se jim dostala do péče 35letá žena, kterou v bezvědomí do nemocnice přivezla její rodina. Tři dny před tím porodila, začala se u ní ale šíři infekce. Bakterie se jí dostala do krevního oběhu, což u ní vyvolalo nebezpečný septický šok.

Lékaři jí proto podali tři druhy antibiotik, žádný ale nezabral. Ženě, která během porodu ztratila velké množství krve, začaly selhávat ledviny. Lékaři jí byli nakonec nuceni dát linezolid – antibiotikum používané ve zvlášť těžkých případech infekce, které ale může mít smrtelně nebezpečné vedlejší účinky. „Podání linezolidu pacientce pro nás bylo velmi těžké rozhodnutí, protože to je velmi silné antibiotikum,“ říká její ošetřující lékař s tím, že to byla poslední možnost. „Kdybychom jí linezolid nedali, zamřela by,“ dodává.

Extrémně silní antibiotikum naštěstí zabralo – puls se ženě vrátil do normálu a o den později začala i jíst. Ne všichni pacienti ale mají to štěstí. Podle lékařů z nemocnice v Kandaháru je asi 15 procent případů infekcí rezistentní na léky – především se jedná o pacienty s pneumonií, infekcí ledvin nebo trávicího systému.

Podle tamních odborníků se přitom situace neustále zhoršuje – jak uvádí lékař Mohamed Hotak z nemocnice v Kábulu, počet pacientů s infekcemi odolnými vůči lékům se v posledních pěti letech zvýšil o 20 procent. „Když vidíte pacienta, který umírá kvůli nejrůznějším komplikacím nebo odolnosti na léky, vyvolává to ve mně smutek, že jsem nemohl udělat nic, abych ho nebo ji vyléčil,“ říká pro CNN.

Vysoká odolnost lidského organismu vůči antibiotikům však není problém jen v Afghánistánu, ale ve všech koutech světa. Jak uvádí aktuální studie Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, následkem bakteriálních infekcí odolných vůči léčbě antibiotiky zemře v Evropě každý rok asi 33 tisíc lidí. Podle autorů zprávy jsou znepokojivé především ty případy, kde je infekce odolná i vůči těm nejsilnějším antibiotikům, jako jsou například karbapenemy známé jako antibiotika „poslední záchrany“. „Pokud tyto (léky) už nebudou dále účinné, bude nesmírně těžké nebo v mnoha případech i nemožné infekce léčit,“ uvedlo v prohlášení středisko.

Hlavním důvodem je přitom nadměrné používání antibiotik v případech, kdy to vůbec není zapotřebí. V Afghánistánu přitom vládne „silný kulturní trend“ k užívání antibiotik, tvrdí odbornice Lékařů bez hranic Doris Burtscherová. V zemi totiž vládne přesvědčení, že prašné a špinavé prostředí v Afghánistánu způsobuje nejrůznější nemoci a antibiotika jsou nezbytná k jeho „vyčištění“.  Lidé se k antibiotikům dostávají snadno – mnohdy bez předpisu – a další problémy způsobují i padělané léky z Pákistánu nebo Íránu.

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232