Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Volby bez počítačů. Nizozemci kvůli strachu z ruských hackerů budou sčítat hlasy „postaru“

Volby bez počítačů. Nizozemci kvůli strachu z ruských hackerů budou sčítat hlasy „postaru“

Nizozemsko patří mezi nejvyspělejší země na světě. Nadcházející parlamentní volby chce ale zvládnout téměř bez pomoci počítačů. Důvod? Obavy z ruských hackerů, kteří by se podle nizozemských úřadů mohli pokus zmanipulovat výsledek hlasování, které se uskuteční za necelé dva týdny. Už teď prý země čelí několika stovkám jejich útoků denně, uvedl server Politico.eu. 

Nizozemská vláda ví o zranitelnostech v softwaru využívaném při volbách od roku 2006. O rok později pak zakázala elektronické hlasování. Vědci i hackeři ji od té doby několikrát varovali, že slabá místa má i počítačový program pro sčítání hlasů. Bezpečný systém pro volby ale země nemá dosud.

Po amerických obviněních Moskvy ze zásahů do posledních prezidentských voleb se proto rozhodla, že se při letošním hlasování počítačů zbaví zcela. Třináct milionů voličů bude své kandidáty zaškrtávat na hlasovacích lístcích, které se poté budou sčítat ručně. Není jasné, jak dlouho to členům volebních komisí bude trvat. „Nechci, aby nad výsledkem voleb visel stín pochybností,“ podotkl ministr vnitra Ronald Plasterk.

Na začátku února řekl šéf nizozemské zpravodajské služby AIVD Rob Bertholee, že země eviduje stovky ruských útoků na vládní počítačové systémy, jejichž cílem je získat tajné dokumenty. „Mluvíme o materiálech projednávaných v samém srdci vlády,“ uvedl.

Nizozemskou nervozitu navíc zvyšuje fakt, že několik politických stran má nedostatečně zajištěné počítačové systémy a webové stránky. Týká se to i strany premiéra Marka Rutteho.

Politico připomíná, že Nizozemsko se obává ruských zásahů do voleb po několika letech napětí s Moskvou. Diplomaté obou zemí si vyměňovali ostrá slova po sestřelení letadla malajsijských aerolinek nad Ukrajinou, při němž zemřelo 298 lidí, většina z nich z Nizozemska. Někteří nizozemští činitelé si pak myslí, že Moskva zasahovalo už do tamního loňského referenda o smlouvě EU s Ukrajinou, již voliči odmítli. Rusko vždy podobná obvinění odmítalo. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1