Oči celé Evropy se dnes upírají k „nezbednému“ Katalánsku, tamní parlamentní volby však zatím jakoby vypadly ze surreálných motivů místního rodáka Salvadora Dalího. Hlavní aspiranti na vítězství totiž agitovali z vězení a z exilu. Region je k uzoufání rozštěpený, lidé hlasují zejména podle toho, zda si přejí své setrvání v rámci Španělska, či nikoliv. A do toho se svou troškou do mlýna přispěchali i ruští trollové, kteří se snaží zvrátit misky vah ve prospěch separatistů. Nakonec však podle všeho rozhodne prostá občanská angažovanost. Pokud totiž bude vysoká volební účast, nejspíše zvítězí zastánci spojenectví s Madridem.
Katalánsko je na nohou. Všichni vědí, o co se hraje. Tyto volby nejsou jenom o dosazení poslanců do úřadu. Jsou i o naplnění historických nadějí na uznání národní identity. Katalánsko se totiž lehce může stát inspirací pro další separatistické hnutí v Evropě, která případné vítězství separatistů budou vnímat inspiraci pro vlastní osud.
Proto se lidé u hlasovacích uren jen hemží. Linie jsou jasně stanovené - zatímco katalánský venkov hlasuje pro odtržení od španělské koruny, velká města jako Barcelona či Tarragona chtějí držet basu s Madridem.
