Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Volební kampaň po rusku. Do debaty kandidátů na prezidenta přišel jen jeden

Volební kampaň po rusku. Do debaty kandidátů na prezidenta přišel jen jeden

Ella Pamfilovová, předsedkyně ústřední volební komise, dnes napomenula kandidáty na ruského prezidenta, aby se nevyhýbali předvolebním debatám v médiích. Vyjádřila také údiv nad tím, že do první z debat dorazil jediný uchazeč - předák nacionalistů Vladimir Žirinovskij, který si Pamfilovové stěžoval, že do debaty v rozhlase přišel jen on, zatímco ostatní poslali své důvěrníky.

"To je velmi zvláštní. Mnozí kandidáti si stěžovali, že nemají dost (vysílacího) času, a zasypali nás stížnostmi. Doufám, že přijdou alespoň do televizních debat," prohlásila předsedkyně a dodala, že podle zákona se kandidát smí z debaty omluvit jen v případě nemoci či služebních povinností.

Komise nemá pravomoc uchazeče trestat, poznamenala předsedkyně a dodala, že alespoň přerozdělí vysílací čas ve prospěch uchazečů, kteří se do debat rozhodnou přijít.

Pamfilovová tento měsíc veřejně pokárala kremelského mluvčího Dmitrije Peskova za nepřípustnou agitaci ve prospěch současného prezidenta Vladimira Putina. Peskov jej totiž označil za "absolutního vůdce veřejného mínění, absolutního vůdce politického Olympu, jemuž v dané etapě sotva může někdo vážně konkurovat". Po bezprecedentním okřiknutí se Putinův mluvčí překvapivě omluvil.

Ruská média označují volební kampaň za nevýraznou. Hlavu státu budou Rusové volit 18. března. Putin, který se uchází o čtvrtý mandát, má podle průzkumů zvolení jisté.

Podle ankety státní agentury pro výzkum veřejného mínění VCIOM z minulého týdne hodlají k urnám přijít více než čtyři pětiny voličů. Podle dřívějšího průzkumu téže agentury chce Putina volit 70 procent Rusů. S velkým odstupem - a s podporou 7,2 procenta dotázaných - následoval Pavel Grudinin, nominovaný komunisty. Přízeň voličů k dalším pěti uchazečům a jedné kandidátce byla podle VCIOM ještě nižší.

Nezávislé středisko Levada nemůže podle médií publikovat výsledky svých průzkumů, neboť tamní sociologové v prosinci předpověděli "rekordně nízkou účast": 58 procent voličů u volebních uren a 61 procent hlasů pro Putina.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1