Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vracení neúspěšných žadatelů o azyl je příliš pomalé. Evropská komise navrhuje tvrdší postup

Vracení neúspěšných žadatelů o azyl je příliš pomalé. Evropská komise navrhuje tvrdší postup

Důraz na návraty těch, kdo nemají nárok na azyl v Evropské unii, a otevření legální možnosti přicestovat pro ty, kdo naopak nárok na mezinárodní ochranu mají, obsahují nové návrhy Evropské komise k řešení migrační problematiky. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos dnes země EU také vyzval k rychlému nalezení správné podoby kompromisu ohledně reformy unijního azylového systému.

Evropská komise dnes připomněla, že v letech 2014 a 2015 bylo zpět domů vráceno jen okolo 36 procent těch, kdo vráceni být měli. V nejbližší budoucnosti by území EU mělo opustit okolo 1,5 milionu neúspěšných žadatelů o azyl. V roce 2016 bylo v unii okolo milionu cizích občanů, u poloviny už bylo jasné, že mají blok opustit. Vráceno však bylo jen 226 000 z nich a komise takovou situaci označila za „neuspokojivou".

Výrazné podpory by se proto mělo dostat té části unijní společné pobřežní a pohraniční stráže, která má návraty na starosti tak, aby mohla svou činnost vykonávat aktivně a úspěšně koordinovat návratovou politiku na celoevropské úrovni. Komise dnes také nabídla členským zemím nový návod, jak návraty urychlit ze své úrovně. K získání lepší spolupráce přijímajících zemí by EU měla podle názoru komise využít všemožných dostupných pobídek a pák, jak ze strany celého evropského bloku, tak ze strany jednotlivých unijních zemí.

Riskantní a zbytečné cesty přes moře k evropským břehům by měl nahradit nový přesídlovací program, kterým by unie otevřela legální cesty do Evropy lidem majícím reálný nárok na mezinárodní ochranu. Končí totiž platnost stávajícího mechanismu, který umožnil do EU přesídlit z táborů v Turecku či na Blízkém východě více než 23.000 lidem.

Komise nyní navrhuje nejméně 50.000 míst v novém schématu, které by se tentokrát soustředilo také na severní Afriku, země jako je Libye, Egypt, Niger, Súdán, Čad nebo Etiopie. Na podporu snah členských států v této oblasti komise vyčlenila půl miliardy eur (13,5 miliardy Kč) a komise vyzývá státy, aby samy podporovaly přesídlovací programy například nevládních organizací.

Komise se novými návrhy ohledně migrace dnes zabývala den poté, co skončila platnost kontroverzního dvouletého programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvótového systému. Státy si v rámci mechanismu, na kterém se ale Česko a další země odmítly podílet, přerozdělily z Itálie a Řecka 29.144 lidí, uvedla dnes komise. Protože si mají rozebrat ještě i ty žadatele o azyl z konkrétních zemí, kteří byli do úterka do programu zařazeni, čeká komise, že program bude nakonec znamenat přesun celkem okolo 37.000 lidí. Státy se v roce 2015 dohodly na transferech celkem 160.000 osob.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1