Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vrátí se do Evropy americké rakety? Kvůli Rusku by mohly zamířit do Polska

Vrátí se do Evropy americké rakety? Kvůli Rusku by mohly zamířit do Polska

Polsko by se mělo připravovat na možnost, že Američané budou chtít v Evropě znovu rozmístit rakety středního doletu jako za dob studené války. Napsal to dnes na svém webu polský list Gazeta Wyborcza s tím, že USA tak mohou reagovat na to, že Rusko dohodu o likvidaci raket středního a kratšího doletu porušuje. Tentokráte by si Američané mohli k rozmístění svých střel vybrat Polsko namísto "pacifistického" Německa, uvedl deník.

"Představme si situaci. Posádkové městečko v Dolním Slezsku, kam přijíždějí autobusy s demonstranty. Čekají na ně vojáci v plné zbroji, s obušky a štíty (...) Zpravodajové ruské televize čekají, až některý z demonstrantů vyprovokuje vojenského policistu a dostane pendrekem. A odjíždějí spokojeni," líčil list hypotetickou situaci, kdy by na základně na západě Polska byly rozmístěny americké střely s plochou dráhou letu, schopné do dvou hodin zasáhnout moskevské Rudé náměstí, vzdálené vzdušnou čarou 1800 kilometrů.

Do Pskova by doletěly během hodiny, do Kaliningradu už za 20 minut. Tyto střely by mohly nést jak konvenční, tak jadernou hlavici.

Nejde o fantasmagorii, ale podle listu Bílý dům horečně přemýšlí, jak odpovědět na rozmístění dvou ruských jednotek vyzbrojených střelami s plochou dráhou letu 9M729, jejichž dolet přesahuje 500 kilometrů - a tím pádem porušuje smlouvu uzavřenou v roce 1987 tehdejšími prezidenty Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem.

"Nelze vyloučit, že reakcí bude rozmístění podobné třídy zbraní v Polsku," usoudil deník, podle kterého "se studená válka vrací do starých kolejí" - jako v 80. letech minulého století, kdy Západ odpověděl na sovětské rakety SS-20 raketami Pershing II. Starému kontinentu hrozila zkáza, než si mohl v roce 1987 oddychnout.

Ale ruský prezident Vladimir Putin o dvě desetiletí později shledal, že smlouva zakazující tento typ zbraní odporuje ruským zájmům, a tak Rusové v roce 2008 začali tyto střely znovu testovat. Na americké výzvy Rusko nereagovalo, připomněl list.

Washington má podle něj jen dvě východiska: může zkoušet s Ruskem dál vyjednávat, anebo může udělat totéž co Rusko: vyvinout vlastní střely středního doletu.

Současné pacifistické Německo by je podle deníku sotva vpustilo na své území jako v 80. letech, ale těžko by je mohlo odmítnout Polsko, které se ustavičně domáhá přítomnosti amerických vojáků na svém území.

"Náklady by mohly být veliké. Nejde jen o to, že Polsko by se stalo cílem pro ruské jaderné síly (tím je dávno), ale nynější Rusko díky televizi Russia Today, serverům šířícím propagandu a falešné zprávy má mnohem větší vliv na západní společnost, včetně polské. Rusko v tomto scénáři bude vyvolávat protesty, provokovat, hrozit jadernou odvetou. Totéž se za studené války dělo v Německu. Dokáže si s tím Polsko poradit?" zeptala se na závěr Gazeta Wyborcza.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1