Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vraždy na denním pořádku. Filipínská válka proti drogám likviduje čtvrť za čtvrtí

Vraždy na denním pořádku. Filipínská válka proti drogám likviduje čtvrť za čtvrtí

Chudinská čtvrť Manily Santo Nino se v posledních měsících otřásá v základech. S nástupem prezidenta Rodriga Duterteho k moci loni na konci června se spustila válka proti drogám, kterou hlava státu avizovala už v průběhu volební kampaně. Situace se ale vymkla jakékoliv kontrole a vyústila v nekončící sérii vražd, které děsí obyvatele slumů.

Ostrou předvolební rétoriku začal Rodrigo Duterte převádět do praxe hned zkraje svého úřadování. „Pokud ničíte mou zemi, zabiju vás,“ nechal se slyšet prezident a splnění jeho slov na sebe nenechalo dlouho čekat. Filipíny začala decimovat takzvaná válka proti drogám, ve své podstatě ale nekontrolovatelná série vražd, u kterých není jasné, kdo je vlastně pachatelem.

Je to policie? Jsou to drogové gangy, které si mezi sebou vyřizují účty? Jsou to řadoví občané Filipín, kteří vraždí své sousedy a označují je po smrti za dealery, protože vědí, že pak se úřady nebudou vraždou zabývat? Elizabeth Navarrová by možná chtěla znát odpovědi na tyto otázky, ale strach jí brání se zeptat. Nedávno pohřbila manžela Dominga a pětiletého syna Franciska, byla tehdy v osmém měsíci těhotenství.

Domingo nebyl dealer, tahal v ulicích Manily rikšu. Bral metamfetaminy, ale své závislosti se snažil zbavit, přihlásil se tedy do státního registru závislých na drogách. O pár týdnů později prosvištěly překližkou, která v jeho domě nahrazuje zdi, dvě kulky. Jedna zasáhla jeho, druhá pak Franciska. Na Dominga s největší pravděpodobností ukázal někdo z vězení. To je jediný způsob, jak se z pekla vykoupit – udat větší rybu.

Zda se skutečně potom jedná o dealera s konexemi nebo jen o člověka bez viny, na kterého někdo jiný ukázal, aby unikl trestu, místní orgány neřeší. Ruch filipínského slumu Santo Nino tak v noci občas přeruší výstřely, často provázené burácením motorky, která odváží pachatele z místa činu. Oběti leží po ulicích, hlavy oblepené lepicí páskou, s cedulkou, která je obviňuje z obchodu s drogami.

Jistě, že se mezi mrtvými, jejichž počet šplhá k tisícům, najdou i skuteční dealeři. Stejně tak ale lidé nacházejí mrtvé děti, těhotné ženy, chudinu, která nikdy s distribucí omamných látek neměla nic společného. V červenci oblétl svět snímek zvaný Pieta, podle té renesanční Michelangelovy. Jennilyn Olaryresová podlézá policejní pásky a tiskne na svou hruď tělo zavražděného manžela, Michaela Siarona.

Muž, který také pracoval jako rikša, se stal další obětí drogové války, trefil jej výstřel dvojice na mopedu. Prezident Duterte projevil pramálo soucitu. Smutek ženy naopak použil pro vlastní kampaň. „Pokud nechcete zemřít nebo být zraněni, neupínejte své naděje ke kněžím a lidskoprávním organizacím. Nepomohou vám. Pak skončíte na kolenou na zemi a váš portrét podobný matce Marii držící mrtvého Ježíše přinesou noviny po celém světě. No, to je skutečně dramatické,“ prohlásil Duterte jízlivě.

Stejně jako zástupy vyděšených lidí sledují rozrůstající se řady hrobů na hřbitově Santo Nino, našlo si protinarkotické tažení prezidenta Duterteho i své příznivce. Nejde o to, že by bezvýhradně schvalovali, co se právě v Manile odehrává. Část lidí ale poukazuje na to, že je podle jejich mínění v současnosti situace bezpečnější, než tomu bylo v minulosti. Alespoň tedy do té doby, než stěnou některého z jejich příbytků prosviští kulka a na hřbitově přibyde další kříž.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1