Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vyhráli jsme bitvu, válka proti populistům ale trvá. Politologové mírní nadšení z úspěchu Macrona

Vyhráli jsme bitvu, válka proti populistům ale trvá. Politologové mírní nadšení z úspěchu Macrona

Vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách znamená větší tlak na Českou republiku stran členství v Evropské unii. Vyplývá to z vyjádření politologů, které oslovila ČTK . Politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Dan Marek považuje úspěch Macrona za obrovskou úlevu pro Evropskou unii. Ta si může oddechnout i podle Filipa Chráska, analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Podle Marka bude pro Macrona klíčové, zda se jeho hnutí podaří uspět příští měsíc v parlamentních volbách, díky kterému by mohl naplnit svůj program. Odhady výsledků mu dávají celkem slibnou pozici, poznamenal. Pro Evropskou unii jsou výsledky voleb podle něj obrovskou úlevou a šancí pokročit s reformami, protože vítězství Marine Le Penové by pro EU znamenalo další krizi. „Nicméně opět platí, že aby francouzsko-německý tandem mohl být oživen, tak prezident Macron musí být schopen naplnit svůj reformní program,“ řekl s odkazem na červnové volby.

Krize byla podle něj odvrácena i ve vztahu k České republice. „Víme, že Le Penová chtěla vztyčovat obchodní bariéry, což je jednoznačně proti zájmům České republiky, která patří mezi země, které jsou jedny z nejvíce závislých na obchodu v rámci jednotného trhu,“ řekl. Výsledek voleb proto považuje pro ČR za dobrou zprávu. Druhou otázkou ale podle něj je, že pokud Macron uspěje i v parlamentních volbách, začne naplňovat svůj program. „Ten také obsahuje poměrně zásadní reformu eurozóny, kdy eurozóna se má stát jakýmsi srdcem Evropy,“ poznamenal s tím, že země, které nebudou její součástí, budou pod mnohem větším tlakem, aby do ní vstoupily. Jinak by jejich vliv v EU mohl výrazně poklesnout.

Podobně se vyjádřil i Chrásek. Samotná EU si podle Chráska může na pár let oddechnout, protože to nejhorší nebezpečí pro ni bylo odvráceno. „Dá se říct, že se vyhrála bitva, ale nedá se říct, že by tím skončila celá válka evropských populistů proti evropské integraci,“ řekl ČTK.

Pro Českou republiku výsledek voleb podle něj znamená jednu velkou výzvu, aby se postavila čelem k evropské integraci a odpověděla na otázku, jak chce dále pokračovat. Jestli chce být členem tvrdého jádra a vstoupit do eurozóny či účastnit se společné azylové politiky, nebo se stát členem druhé kategorie. „Protože právě tohle bude prosazovat Emmanuel Macron - další velkou integraci tvrdého jádra unie, s Francií, Německem, ale například i Slovenskem, které platí eurem. Ten zbytek, který odmítá eurozónu, včetně Česka, Polska, Maďarska, zůstane na periferii,“ poznamenal. V důsledku to může znamenat i méně peněz z fondů Evropské unie.

Bývalý velvyslanec ČR ve Francii Pavel Fischer České televizi řekl, že ČR často vystupuje jako člen zemí visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko), a to i v tématech, kde to Česku škodí. Poznamenal, že ve vztahu k Macronovi bude třeba, aby ČR sebevědomě řekla, v čem nesouhlasí se zbývajícími třemi členy Visegrádu. Macron se totiž proti Budapešti a Varšavě velmi ostře vyhradil. „Musíme si říci, jestli je důležitější evropská integrace, a jestli tam jsme sami za sebe, a pak vykročit směrem k Macronovi, který hledá do svého projektu spojence,“ řekl Fischer.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1