Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Vypadá to, jako by ostrov někdo přejel obří sekačkou na trávu." Svědectví z hurikánu Irma

„Vypadá to, jako by ostrov někdo přejel obří sekačkou na trávu." Svědectví z hurikánu Irma

Hurikán Irma pustoší dál karibské ostrovy. Den ode dne narůstají počty mrtvých i těch, kteří zůstali bez střechy nad hlavou. V některých chudých oblastech přitom ztratit domov znamená fatální ortel. Irma dnes zeslábla na druhou nejsilnější kategorii,  obrazy zkázy ale nejsou konečné, do oblasti se totiž žene další silná bouře. „Bojujeme s časem,“ potvrzuje Craig Ryan, který se pokouší se svými loděmi, které používá k podnikání, dostat z ostrova Barbuda včas co nejvíce lidí.

„Vypadá to, jako by někdo ostrov přejel velkou sekačkou na trávu. Domy jsou zničené, některé až do základů. Měla jsem štěstí, že jsem to přečkala v bytelném domě, ale museli jsme zabarikádovat dveře, protože vítr byl strašně silný,“ vysvětluje pro list The Washington Post evropská turistka na ostrově Svatého Martina Marilou Rohanová.

Podobně pevných domů ale na ostrovech moc není. Velkou část z nich totiž hurikán Irma poničil, většina má poškozené střechy, některým úplně chybí, další jsou zničené do základů. Na ostrově Barbuda zůstalo bez přístřeší 60 procent místních obyvatel.

Bouře se řítí také na ostrov Hispaniola, na kterém se nachází Haiti a Dominikánská republika. Zdejší experti předpokládají, že přírodní katastrofa by mohla poškodit obydlí až 400 tisíc lidí. Ti jsou zoufalí. Úřady jim totiž radí, aby opevnili svůj dům, oni ale nemají na podobné vylepšení peníze.

„Ano, máme strach, ale už teď zažíváme jiný hurikán jménem bída. Radí, abychom zabednili své domy? Čím? Dřevem? Kdo to zaplatí? Nemám ani plechovou střechu. Až přijde vichr, můžu jen doufat, že to přežiju,“ popisuje 35letá prodavačka ovoce a matka tří dětí Nadeige Jeanová.

OSN a další humanitární organizace přislíbily, že budou na Haiti pomáhat, jakmile to počasí dovolí. V oblasti také operuje americká armáda, která do zasažených oblastí dodává generátory, palivo a nástroje na filtraci vody. Právě na ostrově Svatého Martina zůstávají lidé bez elektřiny i pitné vody, s odklízením spadlých budov tu pomáhá 800 záchranářů.

Ostrovem trosek se stala také Barbuda, kde obyvatelé často utratili za svá obydlí celoživotní úspory a nyní jim nezbylo nic. Na karibské ostrovy se přitom řítí další potenciální katastrofa. Hurikán Jose podle meteorologů sílí a v současnosti se předpokládá, že bude třetím nejsilnějším hurikánem tohoto roku. Udeřit by měl o víkendu znovu v karibské oblasti.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1