Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vysvědčení pro českou demokracii: máme problém se svobodou médií, migrace je municí nacionalistů

Vysvědčení pro českou demokracii: máme problém se svobodou médií, migrace je municí nacionalistů

Od roku 1975 se počet demokratických zemí více než zdvojnásobil – zatímco před 42 lety jich bylo jen 46 (30 %), dnes jich na světové mapě najdeme celkem 132 (68 %). Šíření demokracie se však za poslední desetiletí zpomalilo, největší hrozbu představuje sílící populismus, nerovnost ve společnosti a imigrace. Vyplývá to ze studie s názvem Globální stav demokracie, kterou vydal Mezinárodní institut pro demokracii a volební asistenci (IDEA). Zpráva přitom v hodnocení demokracie ve světě nezapomíná ani na Česko.

Dokument mimo jiné uvádí, že „v zemích, jako je Ázerbájdžán, Česko, Maďarsko, Polsko, Rusko a Slovensko, dochází k omezení nezávislých organizací, svobodných médií a svobody projevu“. Kvůli omezené nezávislosti médií přitom není Česko na pranýři poprvé.

Například podle dubnové zprávy nevládní organizace Reportéři bez hranic si Česko v hodnocení svobody médií pohoršilo, a to zejména kvůli oligarchům snažícím se prostřednictvím nákupu médií upevnit svůj vliv. Jako příklad přitom organizace uvedla šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který skrze Agrofert vlastnil dva vlivné deníky – Mladou frontu DNES a Lidové noviny.

Hodnocení svobody médií však představuje jen malou část nové studie, která popisuje komplexní vývoj demokracie ve světě od roku 1975 až do současnosti. Autoři zprávy, kteří zkoumali 155 států, se v jedné z kapitol zaměřili také na migraci a otázku multikulturalismu a jejich dopad na demokratický vývoj v některých zemích.

„Migrace je kontroverzní téma, které pro tvůrce politiky v demokratických institucích představuje stěžejní a složité dilema,“ píše se v dokumentu s tím, že se migrace stává stále víc zpolitizovanou oblastí. Příchod běženců podle studie ve společnosti vyvolává nacionalistické cítění, které „je kombinováno s tendencemi politických stran definovat vlastní identitu tím, že přijímají vůči migraci a multikulturalismu tvrdé postoje“. Zpráva v tomto ohledu zmiňuje právě středoevropské země včetně Česka.

„Političtí činitelé – jako je americký prezident Donald Trump – reagují na obavy spojené s migrací navrhováním řešení, jako je stavění zdí a hranic tak, aby udrželi migranty venku, nebo vytvářením uprchlických táborů ve třetích zemích. Některé země, zejména Česko, Maďarsko a Polsko, odmítly přijmout uprchlíky v souladu s kvótami dohodnutými v rámci EU,“ píše se ve zprávě.

Navzdory kritice však středoevropské státy včetně Česka patří mezi země, které nemají s demokracií větší problémy. S fungováním demokratického vládnutí však má potíže třetina ze 155 zkoumaných zemí, kam patří například Čína, Egypt, Rusko nebo Saúdská Arábie. Autoři přitom brali v potaz faktory, jako je zapojení lidí do rozhodovacího procesu, dodržování základních práv, nezávislost soudnictví a správních orgánů nebo míra korupce.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744