Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Výuka pod hlavní Tálibánu. Žáci i učitelé v Afghánistánu mění po škole křídu za kalašnikov

Výuka pod hlavní Tálibánu. Žáci i učitelé v Afghánistánu mění po škole křídu za kalašnikov

Zatímco v českých školách se za dobré známky dětí perou především jejich rodiče, na východě Afghánistánu je realita jiná. Učitelé zde musí dávat dobré známky průměrným žákům na nátlak radikálního hnutí Tálibán. Islamisté také tlačí na učitele, aby starším chlapcům nepsali zameškané hodiny, které většinou tráví na bojové frontě. Ne všichni učitelé ale nátlak potřebují – někteří z nich jsou členy Tálibánu a po odučených hodinách vymění křídu za kalašnikov. Jejich plat od afghánské vlády, která se snaží proti radikálnímu hnutí bojovat, pak jde právě do rukou Tálibánu.

„Tálibán aktivně zasahuje do vzdělávacího systému,“ říká podle deníku The Guardian jeden z vysokoškolských profesorů v provincii Kunar. Oblast na severovýchodě Afghánistánu se nachází pod nadvládou hnutí Tálibán, které mezi učitele infiltruje i své vlastní členy. Několik z nich bylo přistiženo, jak do školy nosí zbraně a po škole se podle něj „vrací do boje proti vládě“.  

Tálibán se přes své učitele snaží i ovlivnit, co se budou děti ve škole učit. V provincii Logar členové radikálního hnutí údajně roztrhali stránky učebnic, s jejichž obsahem nesouhlasili. „Mají podezření, že školy vyučují propagandu namířenou proti Tálibánu,“ tvrdí jeden z profesorů s tím, že učitelé Tálibánu prý také vyučují kurzy opěvující svatou válku.

Afghánská vláda si zatím neví rady, jak s problémem naložit. Ministerstvo školství však popřelo, že by učitelé, kteří dostávají plat ze státní kasy, patřili k Tálibánu. „Je na zpravodajských službách, aby zjistily, zda jsou někteří učitelé Tálibánci. Dosud mě nikdo neinformoval, že by byli,“ říká Sajíd Džamal, který stojí v čele vzdělávacího oddělení v Kunaru.

Mnohé zdejší vesnice jsou však mimo kontrolu státu a hlavní slovo zde má Tálibán. Takovým případem je například město Kohistanat v provincii Sar-e Pol, která je pod kontrolou povstalců posledních 18 měsíců. Představitelé Tálibánu zde řídí například zdravotní, vzdělávací nebo bezpečnostní oddělení.

Podle analytika Timora Sharana z neziskové organizace International Crisis Group v Kábulu se vliv na každodenní život Afghánců v některých oblastech v porovnání s minulostí zvýšil a Tálibán zde chce jmenovat stínové ministry pro školství nebo zdravotnictví. „To neznamená, že zde mají kontrolu, ale že se lidé bojí,“ tvrdí. „Bojí se Talibanu postavit a otevřít pusu. To Tálibánu dává větší prostor k ovlivňování,“ říká Sharana.

V oblastech, které ovládá Tálibán, ale žáci trpí. Největší dopad to má na dívky, které školní docházku končí ukončením šesté třídy. Dál jim Tálibán jít nedovolí. Žáci ani nemají šanci na kvalitní výuku, protože učitelé Tálibánu mají jen zřídka kdy potřebnou kvalifikaci. Tím, že dávají dobré známky i těm žákům, kteří si je nezaslouží, frustrují ostatní, kteří ztrácejí motivaci se snažit. „Vidí, že ostatní chlapci si vedou líp jen proto, že má jejich otec vazby na Tálibán,“ říká jeden z učitelů. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1