Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Washington přestává vyzbrojovat syrské Kurdy. Jde na ruku Turecku

Washington přestává vyzbrojovat syrské Kurdy. Jde na ruku Turecku

Spojené státy ukončí vojenskou podporu syrských Kurdů. Uvedl to turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu s odkazem na telefonický rozhovor Donalda Trumpa s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Kurdové se v uplynulých letech stali klíčovou silou, která s výraznými úspěchy bojovala proti stoupencům samozvaného Islámského státu. Ankara je ovšem považuje za teroristy a jejich aktivity v příhraniční oblasti Sýrie se snaží potírat.

Ze strany Spojených států by se jednalo o poměrně zásadní obrat v otázce Sýrie. Ústup od strategicky významné bojové síly výměnou za zalíbení se Ankaře je do velké míry nečekaný.

O zamýšleném kroku informovala BBC s odkazem na telefonický rozhovor prezidentů obou zemí. "Prezident Trump velmi jasně řekl, že YPG (bojové jednotky Kurdů - pozn. redakce) nebudou nadále dostávat zbraně," popsal jednání obou politiků turecký ministr zahraničí pro tamní deník Hurriyet.

Bílý dům uvedl, že provádí "úpravu" podpory pro partnery v Sýrii, YPG explicitně nezmínil.

Washington dosud považoval aktivity kurdských jednotek za klíčové v boji proti takzvanému Islámskému státu. Kurdové si během let vydobyli pověst schopných bojovníků, kteří velkou měrou přispěli k pádu teroristické skupiny. S její blížící se definitivní porážkou ovšem vyvstala otázka budoucnosti YPG. Analytici upozorňují, že bez nepřítele v podobě IS přestanou být Kurdové pro Západ zajímaví a přijdou postupně o jeho podporu.

"Pokud se to ukáže být pravdou, půjde o zásadní změnu v americké politice. Kurdové se osvědčili jako cenní partneři v boji proti IS," všímá si v analýze pro BBC Laura Bickerová. Zmiňuje rovněž fakt, že USA ze syrského bojiště neodcházejí - mají tam zřejmě 2000 vojáků, víc než za Obamy. Ústup od podpory Kurdů v tomto světle působí jako jednorázový krok, nikoli součást širší strategie stažení se ze Sýrie.

USA by schopnou bojovou sílu vyměnily za přízeň Turecka jakožto jednoho z klíčových regionálních hráčů. Ankara ve spolupráci s Rusy a Íránem stojí v čele iniciativy, která má přinést konec války v Sýrii. To vše s výraznou podporou syrského prezidenta Bašára Asada a s vidinou rozdělení Sýrie na pomyslné sféry vlivu. Všechny tři zmíněné státy mají v Sýrii vlastní strategické zájmy a v případě Ankary je to právě potírání kurdských aktivit v příhraničí. Turecko považuje YPG za teroristy.

„Co se týče nějakých zón vlivu, prim bude dále hrát Rusko. Írán se zřejmě bude snažit zajistit si strategický koridor od iráckých hranic ke Středozemnímu moři, kudy dokonce zvažuje i stavbu železnice z Íránu. Turecko nejspíše bude bojovat o hospodářský vliv. Bude se zajímat i o možnosti flexibilního vojenského vlivu v severní polovině Sýrie, zejména aby mohlo zakročit proti Kurdům – tam ale není jisté, zda a jak rozhodně tomu bude chtít zabránit Rusko,“ popsal situaci nedávno pro INFO.CZ arabista Petr Kubálek.

O konci syrské války se intenzivně jedná. Rusko podporující Bašára Asada a Saúdská Arábie, která má vliv na opoziční skupiny, se snaží dostat znesvářené strany k jednomu stolu. Další kolo rozhovorů pod hlavičkou OSN se má konat někdy na přelomu listopadu a prosince. Zmocněnec OSN Staffan de Mistura doufá, že se syrský konflikt od této chvíle bude řešit zejména na politické rovině. V té se ale poměrně rychle znovu narazí na neshody ohledně Asadovy budoucnosti.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1