Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Wildersova sázka na populismus a strach z migrantů příliš nevyšla. V nizozemských volbách skončil druhý

Parlamentní volby v Nizozemsku jasně vyhrála Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která ve 150členném parlamentu bude mít 33 křesel. Vyplývá to z výsledků po sečtení zhruba 95 procent volebních okrsků. Na druhém místě s 20 mandáty skončila nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která za VVD oproti očekáváním výrazně zaostala. Wilders již Rutteho vítězství uznal.

Krátce před 5:00 SEČ byly spočítány hlasy v 366 z 388 volebních okrsků. Sčítání hlasovacích lístků ve zbývajících okrscích se tak může protáhnout, podle agentury ANP je možné, že na dokončení sčítacího procesu bude nutné vyčkat až do pátku.

VVD si oproti výsledkům voleb z roku 2012 o osm křesel pohoršila, i tak ale zůstává na politicky rozdrobené scéně nejsilnější stranou. Třetí místo připadlo Křesťanskodemokratické výzvě (CDA) a čtvrté Demokratům 66, obě formace získaly po 19 křeslech.

Socialistická strana (SP) a Zelená levice (GL) mají shodně 14 poslanců. Zatímco SP si oproti minulým volbám o jeden mandát pohoršila, ekologická strana se ziskem 10 nových poslanců zaznamenala mimořádný úspěch.

Mezi hlavní poražené patří Strana práce (PvdA), která dosud měla 38 křesel a která se nově bude muset spokojit jen s devíti mandáty. Do parlamentu se dostalo ještě šest dalších stran, které získaly od dvou do pěti křesel.

O účast ve volbách byl tradičně velký zájem. Už průběžně zveřejňované údaje o počtu hlasujících naznačovaly, že k volebním urnám přijde více voličů, než tomu bylo před pěti lety, kdy účast dosáhla 75 procent. Odhad agentury Ipsos uvádí, že nyní hlasovalo 81 procent voličů. Dosud nejvyšší, 88procentní účast byla zaznamenána v roce 1977. Aktuální propočet udává účast 77,7 procenta, tento údaj nicméně není konečný.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1