Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Z bestie policejním informátorem. Pohled do života polských mafiánů

Z bestie policejním informátorem. Pohled do života polských mafiánů

V jednu chvíli je jejich klan obdivuje, další den jsou za zrádce. Život polských mafiánů je často plný přemetů. Vyprávět by mohl například Jarosław Sokołowski. Zprvu přední mafián, následně policejní informátor a korunní svědek. Jeho příběh v několika knihách zachytil novinář Artur Górski. Ten nyní vydává další dílo s názvem Cyngiel (Spoušť), v němž nabízí pohled dovnitř mafiánských skupin.

„Byl jsem zlý, byl jsem bestie. Lidé se mě báli,“ popisuje v knize Sokołowski. Ten se během 90. let podílel na vydírání, útocích na kamiony přepravující cigarety. V mafiánských kruzích patřil k nejvlivnějším postavám.

Górski ho poznal jako šéfredaktor armádního časopisu. Vše proběhlo nečekaně. Mafián se mu ozval, že je pravidelným čtenářem listu. Pomohl odhalit chyby v textech a následně se s Górskim dohodl na psaní fejetonů.

Posléze spolu sepsali několik knih vydávajících ucelený obrázek o mafiánském životě v Polsku. Masa (hmota), jak zněla Sokołowského přezdívka, od roku 1994 donášel policii. Začátkem nového tisíciletí se stal dokonce korunním svědkem v několika velkých kauzách, což mu zajistilo ochranu před pomstou.

Mafie je totiž na podrazy zvyklá a umí si s nimi poradit. „Gangsteři jsou jako vlajka ve větru. Jeden den jste přátelé, druhý zrádci,“ říká Górski pro časopis Duży Format. Nejde jen o donášení policii jako v Masově případě, ale také o pomoc jinému klanu. Jakmile se znelíbíte, jste v ohrožení života. Několik neúspěšných atentátů přežil i Masa.

Navzdory nebezpečí a několika odhalením se polské mafii stále daří rekrutovat nováčky. Neplatí přitom jen obecná domněnka, že jde o lidi citově deprimované s problémy v rodině. Mafiáni cítí šanci například ve vyloučených lokalitách s vysokou mírou chudoby.

„Mafie je příliš velká skupina na to, aby se skládala jen z lidí, kteří měli těžké dětství. Samozřejmě jsou mezi nimi také, ale mafiáni rekrutovali i chlápky z chudých regionů, kteří měli problémy. Ty pak přetvořili na bestie,“ vypráví Górski.

Další kategorií jsou lidé, do nichž by to jejich okolí na první pohled neřeklo. Pocházejí z dobrých rodin, o peníze nikdy neměli nouzi, přesto se dali na dráhu zločinu. Často za tím byla chuť vzbouřit se, rebelovat proti životu bohatých rodičů. Vzdělání a znalost jazyků následně uplatnili při obchodech.

„A pak jsou tu lidé, kteří jsou prostě amorální mající sklony k sadismu. Z nich také rostou gangsteři,“ uzavírá Górski.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1