Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Z hrdinky nepřítelem státu: uvězněná Savčenková měla chystat ostřelování Kyjeva a krvavý puč

Z hrdinky nepřítelem státu: uvězněná Savčenková měla chystat ostřelování Kyjeva a krvavý puč

Snaha o uvěznění bývalé armádní pilotky a stávající ukrajinské poslankyně Nadiji Savčenkové dnes vyvrcholila. Parlament ji zbavil imunity a odsouhlasil její zadržení. Agenti tajné služby SBU vzápětí po hlasování zatkli Savčenkovou přímo v sídle sněmovny, uvedl list Ukrajinska pravda. Savčenková podle generálního prokurátora chystala krvavý vojenský puč s podporou Ruska, což má mimo jiné dokládat i video. Jeho autenticitu poslankyně nepopírá, označuje ho ale za žert a provokaci namířenou proti úřadům či tajným službám.

Události nabraly pro Nadiju Savčenkovou rychlý spád. Tři hlasování v parlamentu vyslala jasný signál: vydat, zadržet a uvěznit. Každé z nich podpořila relativně výrazná většina zákonodárců. Tajná služba pak poslankyni zatkla přímo v parlamentu. Podle BBC dnes poslanci mimo jiné zhlédli video, na kterém Savčenková mluví s dalšími lidmi o chystaném útoku.

Vyšetřovatel předal Savčenkové obvinění, oznámil, že je zatčena, a pobídl ji přejít k autu, které ji odveze do vazby. Savčenková projevila přání se projít a tak provázená agenty a novináři vyrazila pěšky k vazební věznici. Podle ukrajinských médií se předtím rozloučila s matkou.

Pro Savčenkovou se jedná o dramatický pád. Bývalá uznávaná armádní pilotka se stala mezinárodně známou, když padla do zajetí Ruska. Během bojů, do kterých se dobrovolně přihlásila, byla zajata proruskými separatisty a předána do Ruska. V ruském vězení následně strávila dva roky, než ji Moskva vyměnila za dva ruské vojáky. Na Ukrajině ji pak označili za národní hrdinku.

Teď národní hrdinka čelí obvinění, že chystala armádní převrat, přičemž se nezdráhala plánovat ozbrojený útok na parlament. „Osobně verbovala, osobně rozdávala rozkazy, jak provést teroristický útok tady v tomto sále,“ řekl už před časem v parlamentu generální prokurátor Jurij Lucenko. Použít měla granáty, miny a automatické zbraně. Prokurátor rovněž zmínil, že „pučisté“ chtěli ostřelovat náhodně vybrané cíle v centru Kyjeva z minometů.

Lucenko zákonodárcům řekl, že Savčenková hodlala vyhodit do vzduchu budovu vlády, rozstřílet parlament minomety a pak „dorazit“ přeživší politiky střelnými zbraněmi. Podle něj Savčenková spolupracovala s Volodymyrem Rubanem, který v minulosti organizoval výměnu vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Na videu, které zákonodárci viděli, spolu mluví o chystaných útocích. Připadnout měly na den, kdy měl v parlamentu promluvit prezident, kterému by naslouchali poslanci, zástupci ozbrojených sil i vláda.

„Navrhuji státní převrat. Měli bychom je fyzicky zlikvidovat. Všechny naráz,“ má na videu říkat Savčenková s tím, že útok sama provede. „Je to její sen,“ dodává podle deníku Kyiv Post na záznamu Ruban.

Savčenková je obviněná na základě celé řady paragrafů - namátkou z terorismu, konspirace proti státu, zakázaného nakládaní se zbraněmi, organizovaného zločinu nebo přípravy útoku na představitele státu.

Možná ještě překvapivější je pozadí, na které podle vyšetřovatelů ukazují důkazy. Celý převrat měl podle prokuratury být organizovaný Ruskem, které kdysi Savčenkovou dva roky věznilo. „Máme fakta dokazující účast Ruska jako nepřítele ukrajinského státu při předávání zbraní osobám, které plánovaly a připravovaly teroristické útoky proti nejvyššímu vedení země, pokojným obyvatelům Kyjeva, a to s cílem svrhnout ústavní zřízení,“ prohlásil dnes Lucenko.

Savčenková obvinění odmítla a videu, které má dokládat její plány, se dnes ve sněmovně vysmála. Nezpochybnila jeho autenticitu a zopakovala, že „zkorumpovaná“ ukrajinská vláda zaslouží svrhnout. Samotné obvinění ale odmítá, jednalo se podle ní o žert a provokaci namířenou vůči tajným službám, o kterých věděla, že ji sledují.

Savčenkovou po dnešním výslechu čeká podle agentury Unian zítra v 9:00 stání před soudem, který by měl rozhodovat o její vazbě.

Politička čelí od ledna 2017 kritice zejména kvůli výrokům o tom, že by se Kyjev měl načas zřeknout Ruskem anektovaného Krymu a na oplátku by prý získal zpět rebely ovládaný východoukrajinský Donbas. Někteří ukrajinští politici následně žádali o vyšetřování jejích „protiukrajinských postojů“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1