Z koronakrize musí pomoct milionáři. Rakouská vláda chystá vyšší zdanění bohatých | info.cz

Články odjinud

Z koronakrize musí pomoct milionáři. Rakouská vláda chystá vyšší zdanění bohatých

Rakouská vláda jako jedna z prvních na světě otevřeně přiznala, že se z takzvané koronavirové krize nedostane bez výrazného příspěvku od nejbohatších Rakušanů. Ti budou muset zřejmě odevzdat část majetku či jinak přispět do státní kasy nad rámec běžných daní. 

Čekalo se, kdo to řekne jako první. Nakonec na sebe vzal nezáviděníhodnou roli průkopníka vyšších daní pro bohaté rakouský vicekancléř za stranu Zelených Werner Kogler. „Samozřejmě že až bude čas, budou muset přispět milionáři. A bude to ještě v tomto legislativním období,“ prohlásil Kogler v úterý večer v pořadu „Zeit im Bild 2“ rakouské televize ORF.

Zelení prosazují vyšší zdanění bohatých už déle, po vstupu do vlády s lidovci ale vedení strany uvádělo, že takové opatření potřebuje přípravu a jeho zavedení je tedy otázkou budoucnosti. A to ve výhledu minimálně několika let. Nyní ale tvrdí, že bohatí budou muset sáhnout hlouběji do peněženky už mnohem dříve, návrh na změnu legislativy by mohl padnout pravděpodobně už na podzim.

Proč nepřijde už teď? Kogler tvrdí, že vláda má jiné, naléhavější starosti. „Nyní je čas na to přijmout taková opatření, která přímo zachraňují lidské životy a pomáhají organizovat pomoc v nouzi,“ uvedl vicekancléř. Otázka financování přijde na řadu až později. Vláda předběžně odhadla náklady na řešení krize, vyvolané pandemií koronaviru, na 50 miliard eur (1,3 bilionu korun).

Pro srovnání: majetek nejbohatšího Rakušana, majitele firmy Red Bull Dietricha Mateschitze odhadl nedávno časopis Forbes na 15,3 miliardy eur. Druhý nejbohatší Rakušan, majitel loterijní společnosti Novomatic Johann Graf, se může pochlubit celkovou hodnotou majetku ve výši 6 miliard eur, a třetí v žebříčku, vlastník holdingu Signa René Benko údajně disponuje majetkem za 4,4 miliardy euro.

Pokladní to platit nebudou

Měli by tito nejbohatší Rakušané v rámci solidarity odevzdat část svého bohatství státu? Kogler je o tom přesvědčen. Už v květnu uvedl, že i když je kvůli koronavirové krizi aktuálně spíše doba pro investice a možná i snížení daní, jakmile nastane chvíle, kdy se tyto počáteční náklady budou muset začít splácet, neobejde se to bez výrazného přispění milionářů a miliardářů. „Nemůže se stát, aby platili více pokladní v supermarketu, policisté nebo zdravotní sestry. Těm chceme naopak ulehčit,“ uvedl Kogler.

Vláda přesnou formu zdanění bohatých ještě neoznámila, hovoří se ale nejčastěji o dani z majetku nebo milionářské dani. Podobná platila například během války a po válce v USA, kde prakticky až do šedesátých let vláda uplatňovala špičkovou, milionářskou daň ve výši 90 %. To znamená, že z každého dolaru, vydělaného nad roční příjem milion dolarů, musel daňový poplatník 90 centů odevzdat státu. Kritici vyššího zdanění bohatých ale tvrdí, že i tehdy se toto nařízení různě obcházelo a skutečných plátců milionářské daně bylo nakonec mnohem méně, než stát očekával.

Na druhou stranu byla „daň z bohatství“ dosud vždy v moderních dějinách prostředkem k řešení krize, vyvolané válkou či přírodní katastrofou. V Německu se platila špičková daň ve výši 70 % prakticky až do sedmdesátých let minulého století. Při hospodářské krizi po roce 2008 však byla snaha „bohatým brát a chudým dávat“ ze strany evropských vlád už mnohem opatrnější. A otázkou zůstává, zda se proklamace o „nutném vyšším zdanění milionářů“ podaří nyní prosadit v rámci koronavirové krize.

Daň z dědictví?

Například Rakouská zaměstnanecká komora (AKÖ), která hájí práva rakouských zaměstnanců už 100 let, v tom má ale jasno. „Koronavirová krize ukazuje, jak nesmírně cenný je sociální stát. V dlouhodobém horizontu však bude udržitelný pouze tehdy, pokud se rozšíří jeho financování, například zdaněním velkých dědictví a aktiv,“ míní předsedkyně komory Renate Anderlová. Podle ní totiž není možné, aby náklady na krizi platili zaměstnanci škrty v sociálním systému.

Vyšší zdanění bohatých má ale i řadu odpůrců. Ti tvrdí, že tohle opatření působí v ekonomice „demotivačně“ a nakonec bude mít kontraproduktivní účinek. Dokonce i mezi rakouskými Zelenými se najdou lidé, kteří s milionářskou daní nesouhlasí. „Takové přesuny nejsou pro voliče žádným dobrým signálem,“ uvedla už v květnu například předsedkyně Zelených ve Vídni Birgit Hebeinová. Sociální demokraté zase Koglerovi připomínají, že ještě v roce 2009 návrh na milionářskou daň nebo daň z majetku ze strany sociální demokracie kritizoval jako nekoncepční opatření.

Jenže nejen v Rakousku si někteří politici i ekonomové kladou stejnou otázku. Vlády oznamují uvolnění dalších a dalších miliard na řešení koronavirové krize, aniž zároveň uvádějí, kdo to nakonec všechno zaplatí. Ani proklamace o tom, že se krizí takzvaně proinvestujeme, nedávají podle řady ekonomů úplně jasnou odpověď na otázku, jak bude splácení těchto nákladů ve společnosti rozloženo v daňovém systému.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud