Z nejobávanějšího vězení domov důchodců. Pentagon řeší, co bude s Guantánamem | info.cz

Články odjinud

Z nejobávanějšího vězení domov důchodců. Pentagon řeší, co bude s Guantánamem

Jedna z nejobávanějších věznic se mění na domov důchodců. Americká vojenská základna Guantánamo na Kubě, kde jsou uvěznění zajatci z války proti terorismu, se připravuje na budoucnost. Spolu se stárnutím vězňů se totiž rýsují nové problémy, na které Guantánamo zatím není stavěné.

Když George Bush mladší zřizoval na Guantánamu internační tábory pro militantní bojovníky z Afghánistánu a Iráku, psal se rok 2002. Tématem od té doby bylo, zda je zadržování lidí bez nároku na soud obhajitelné. Nejvyšší soud v roce 2008 prohlásil, že není a i tito vězni se mohou obrátit na americkou justici.

Mezinárodní nevládní organizace také upozorňovaly na problematické zacházení s vězni na Guantánamu. Například Červený kříž vydal zprávu, v níž popsal mučení a ponižování lidí, na němž se měla podílet americká CIA. V souvislosti s Guantánamem zmiňovala například používání waterboardingu, neboli výslechové metody, při níž se litím vody na obličej navozuje pocit topení.

Kontroverze vrcholily v době, kdy Bushe v Bílém domě střídal Barack Obama. Zavření Guantánama bylo jedním z jeho hlavních slibů. S pokusem ale neuspěl a na kubánské vojenské základně dodnes žije 40 vězňů. Současný prezident Donald Trump přitom slíbil, že Guantánamo ponechá funkční.

Americké ministerstvo obrany nyní počítá s tím, že Guantánamo zůstane v provozu minimálně do roku 2043. Ačkoli budoucí prezident může rozhodnout jinak, pokud by věznice fungovala i za 25 let, jejímu nejstaršímu vězni by v té době bylo 96 let. Dalším kolem 70. I proto Pentagon vymýšlí, jak se na stárnutí osob připravit.

„Spousta mých mužů je v prediabetickém stavu. Budu tady potřebovat dialýzu? Nevím. Někdo mi to musí říct. Budeme tu provádět komplexní péči o nemocné rakovinou? Nevím. Někdo mi to musí říct,“ stěžoval si na setkání s americkými novináři admirál John Ring, který táboru velí.

Už nyní se vězni na Guantánamu potýkají s typickými nemocemi středního věku. Řada z nich má vysoký krevní tlak, zvýšené hladiny cholesterolu, případně se na nich začínají projevovat následky věznění a mučení.

Obstarat pro zadržené lékařskou péči ale není nic snadného. Nejbližší americká vojenská nemocnice je na Floridě, zhruba 1300 kilometrů daleko. Navíc zákon zakazuje převážet vězně z Guantánama do Spojených států. Lékaři tak musí za nimi. Na základnu pravidelně dojíždí kardiologové a další specialisté.

Přímo na Guantánamu je také tým 140 lékařů, sester a mediků, kteří se starají nejen o vězně, ale také zhruba 1500 vojáků. Ti na rozdíl od zadržených mohou v případě náročnější péče odcestovat do USA.

Pentagon ale řeší, co bude dál. Vysoký tlak nebo cholesterol brzy vystřídají potíže spojené se stářím, které možná ještě zhorší podmínky, jimiž byli vězni dlouhou dobu vystaveni. Dá se očekávat nárůst invalidů, zadržení se budou potýkat s psychickými i fyzickými obtížemi. Na nic z toho není Guantánamo připravené. „Nemáme tu žádnou geriatrickou nebo paliativní péči,“ pravil Ring.

Ministerstvo proto vypracovalo plán na zřízení nové věznice pro 15 lidí, která by zahrnovala i hospic. Úřad chce získat 88,5 milionu dolarů (asi 2 miliardy korun). Jenže i se zhruba čtvrtinu nižší částkou narazil v Kongresu. Ten loni odmítl na projekt schválit peníze, protože by podle něj měl Pentagon řešit urgentnější problémy. Osud stárnoucích vězňů tak zatím zůstává nejistý.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud