Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Z outsidera důležitým hráčem. Do vlády v Nizozemsku může překvapivě promluvit Strana pro zvířata

Z outsidera důležitým hráčem. Do vlády v Nizozemsku může překvapivě promluvit Strana pro zvířata

Tradiční politické strany ztrácejí důvěru a nové neokoukané strany mají větší šance získat prostor. V Nizozemsku se rýsuje před volbami zejména boj mezi Geertem Wildersem a jeho krajně pravicovou Stranou pro svobodu a současným premiérem Markem Ruttem z liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii. Aby ovšem mohla vládní strana utvořit vládnoucí koalici, bude potřebovat spojence a do hry se tak dostává Strana pro zvířata.

Aby zavedené strany v Nizozemsku úspěšně vyšachovaly z vlády antiislámské a antiimigrační krajně pravicové strany, budou muset možná vytvořit koalici až o šesti partnerech. To znamená šanci pro Marianne Thiemovou a její Stranu pro zvířata. Je docela možné, že se tradiční politici budou muset obrátit i na ni, píše agentura Bloomberg

Strana se zaměřuje na dobré životní podmínky zvířat a životní prostředí.  Podle předvolebních průzkumů má Wilders i Rutte stejné šance – shodně by jejich strany získaly 22 křesel. Strana pro zvířata by teď získala sedm křesel, což je velký pokrok (v současnosti má dvě).

V dolní komoře parlamentu by mohlo usednout v Nizozemsku až 14 politických stran, protože je v zemi nízká hranice pro vstup do parlamentu. Stačí 60 tisíc hlasů, aby strana získala jedno křeslo. Podle politologů se kvůli polarizované společnosti otevírají dveře pro nové subjekty, které by dokonce mohly vládnout bez etablovaných politických stran. Nizozemci podle Bloombergu nejsou konzervativní a nemají strach zkoušet nové věci, i proto může Strana pro zvířata uspět.

Thiemová říká, že je ochotná spolupracovat jen s těmi stranami, se kterými se shodne na hlavních pilířích své organizace. „Očekávali bychom, že by se nová koalice vážně zabývala klimatickými změnami,“ upozorňuje. „Musíme ustoupit od toho, že ekonomický růst je jediným řešením našich problémů,“ pokračuje.

Hlavním principem strany jsou práva zvířat, další program ale už tak jasný není. Strana je proti volnému obchodu a chce prověřit možnosti, jak odejít ze společné měny. Možná by ale právě různé zájmy mohly zvýšit koaliční potenciál strany. Jak upozorňuje Thiemová, i malé strany mohou být důležitou součástí koalic a koalicím se nebrání. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1