Tento týden přicházely z amerického trhu práce samé negativní zprávy. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti dosáhnul historických 6,7 milionu, míra nezaměstnanosti se zvýšila na 4,4 procenta a zaměstnavatelé zrušili na 700 tisíc pracovních míst. Jak se bude stav na americkém trhu práce dál vyvíjet a zda, případně jak, růst nezaměstnanosti ovlivní podzimní americké prezidentské volby, vysvětluje hlavní ekonom banky Moneta Petr Gapko.
Jaký vnímáte poslední data z amerického trhu práce? Na jedné straně míra nezaměstnanosti vzrostla „jen“ na 4,4 procenta, na straně druhé nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti rostou bezprecedentním tempem – za poslední dva týdny jich přibylo deset milionů.
Nové žádosti o podporu předznamenávají to, co se stane s mírou nezaměstnanosti v budoucnu. Takže to nyní vnímám jako podstatný indikátor a jejich výše je skutečně velmi alarmující. Na druhou stranu je trh práce ve Spojených státech neuvěřitelně pružný, všechno se děje okamžitě, ze dne na den, tím pádem aktuální čísla jsou první vlnou té koronavirové infekce, která už je v USA vidět, u nás se to v míře nezaměstnanosti projeví až za několik měsíců.
Co bude dále do budoucna, se velmi těžko předvídá, je vidět, že ve Spojených státech opravdu počet nakažených roste neuvěřitelně rychle, i ta protiopatření se zavádějí poměrně překotně. Proto je extrémně obtížné nyní odhadnout, co se stane do jednoho měsíce, natož jak to bude vypadat třeba za čtvrt roku.
