Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za jízdu po německých dálnicích zaplatíte tisíce korun. Spolková vláda schválila plošné mýtné

Za jízdu po německých dálnicích zaplatíte tisíce korun. Spolková vláda schválila plošné mýtné

Řidiči s poplatkem musejí počítat zřejmě už od příštího roku. Sporný návrh ještě musí schválit parlament, tam se ale nečekají problémy. Proti opatření má námitky několik evropských zemí včetně Česka.

Cestování po německých dálnicích se může do budoucna pořádně prodražit. Například ceny za desetidenní mýtné, které zřejmě bude využívat i řada Čechů, se sice mají pohybovat v rozmezí od pouhých desítek korun do zhruba 700, nejdražší roční mýtné ale bude stát v přepočtu 3 500 Kč. Záviset bude mimo jiné na množství emisí, které vůz vyprodukuje.

Ministr dopravy Alexander Dobrindt (CSU) zatím nepočítá s tím, že by se povinnost platit dálniční poplatky nevztahovala na některé příhraniční regiony, jak to požaduje část představitelů německých spolkových zemí.

Od mýtného pro osobní vozy si Dobrindt slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun). Využití těchto financí bude vázané na výstavbu a údržbu silniční infrastruktury.

Spolková republika už sice má platný zákon o mýtném pro osobní auta, poplatky ale i kvůli výhradám Evropské komise a protestům dalších zemí zatím nezavedla.

Původní zákon počítal s tím, že majitelé aut registrovaných v Německu budou od platby za jízdu na dálnicích de facto osvobozeni, protože se jim přesně o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Řidiči z ostatních zemí Evropské unie by tím ale byli podle EK diskriminováni.

Nový návrh, s nímž už Evropská komise vyjádřila souhlas, vychází z toho, že Berlín může německým řidičům náklady na poplatky kompenzovat v závislosti na tom, jak ekologickým vozem jezdí. Majitelé aut s velmi nízkými emisemi tak nyní získají ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na mýtném.

I tento postup ale některé země osmadvacítky považují za diskriminační, protože znamená, že se všem Němcům náklady na mýtné přinejmenším vrátí a poplatky tak de facto budou platit pouze cizinci. Některé země se proti plánu Němců chtějí bránit soudně.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1