Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za měsíc už za prací do Británie neodjedete. Země chce ukončit volný pohyb osob z EU dnem zahájení brexitu

Za měsíc už za prací do Británie neodjedete. Země chce ukončit volný pohyb osob z EU dnem zahájení brexitu

Britská premiérka Theresa Mayová má v polovině března oznámit, že zahájením jednání o odchodu Británie z Evropské unie (brexitu) ihned skončí volný pohyb osob pro nové imigranty z ostatních unijních zemí. Na svém portálu to dnes uvedl britský deník The Telegraph. Mayová již dříve uvedla, že si přeje zahájení brexitu aktivací článku 50 lisabonské smlouvy o fungování institucí EU nejpozději na konci března.

Mayová má říci, že ode dne formálního zahájení brexitu občané EU, kteří přijedou do Británie, už nebudou mít automaticky právo na trvalý pobyt v zemi. Stane se tak v rámci snižování přistěhovalectví a očekávaného zavádění nového vízového režimu a omezeného přístupu cizinců k dávkám.

Konzervativní premiérka podle The Telegraph také uvede, že imigrantům, kteří ze zemí EU přijeli na britské ostrovy před spuštěním rozluky, budou mít zaručena své dosavadní práva tak dlouho, co stejná práva budou platit pro britské občany jinde v unii.

Oznámením Mayová ukáže, že hodlá převzít kontrolu nad britskými hranicemi a vyjasnit situaci 3,6 milionu občanů EU, kteří žijí v Británii, řekl listu vlivný konzervativní poslanec Iain Duncan Smith.

Po aktivaci článku o zrušení členství v unii začne dvouletá lhůta pro vyjednání podmínek rozluky. Předpokládá se, že jednání nebudou snadná, spory se očekávají především v oblasti volného pohybu a v přístupu na unijní trh. Mayová již sdělila, že chce takzvaný tvrdý brexit, tedy úplné oddělení od EU, a chce uzavřít nové bilaterální smlouvy.

Podle The Telegraph se očekává, že Mayová v březnu také vyzve ostatní země EU, aby se dosáhlo rychle dohody ohledně pohybu osob. Chce, aby tato otázka zmizela co nejdříve z vyjednávání brexitu. Podle listu se ale nejspíš dostane do konfliktu s EU, která chce, aby Mayová ukončila volný pohyb osob až v roce 2019, tedy na konec vyjednávání. Britská vláda se ale obává, že takové odložení by v příštích dvou letech vyvolalo nárůst imigrace do Británie z EU.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1