Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za vzpouru do vězení? Španělský soud obžaloval 13 katalánských politiků, včetně Puidgemonta

Za vzpouru do vězení? Španělský soud obžaloval 13 katalánských politiků, včetně Puidgemonta

Španělský vyšetřující soudce Pablo Llarena obžaloval ze vzpoury 13 katalánských politiků kvůli jejich snahám o nezávislost Katalánska. Podle místních médií je mezi nimi i uprchlý katalánský expremiér Carles Puigdemont, kandidát na nového premiéra regionu Jordi Turull či bývala šéfka regionálního parlamentu Carme Forcadellová. Dvanáct dalších katalánských politiků je v téže kauze obžalováno z méně závažných trestných činů. V reakci na obžalobu svolalo několik katalánských organizací na večer do Barcelony demonstrace.

Těm, kteří se dnes dostavili k soudu, hrozí ještě dnes uvalení vazby. Ostatní jsou buď už ve vazbě, nebo na útěku. Za vzpouru hrozí ve Španělsku až 25 let vězení, pokud nebyla ozbrojená. Trestného činu se podle obžaloby měli politici dopustit tím, že se snažili o odtržení Katalánska od Španělska mimo jiné uspořádáním protiústavního říjnového referenda o nezávislosti této autonomní oblasti.

Ze vzpoury a zneužití veřejných fondů (k uspořádání referenda) jsou obžalováni expremiér Puigdemont, který pobývá v Belgii, místopředseda bývalé katalánské vlády Oriol Junqueras (od loňského listopadu je ve vazbě) a sedm exministrů Joaquim Forn (ve vazbě od listopadu), Jordi Turull, Raül Romeva, Josep Rull, Dolors Bassaová, Antoni Comín a Clara Ponsatíová (oba posledně zmínění jsou také v cizině).

Ze vzpoury jsou obžalováni i Forcadellová, členka vedení strany Republikánská levice Katalánska (ERC) Marta Roviraová, která dnes nepřišla k soudu a odjela do ciziny, a dva separatističtí lídři Jordi Sánchez a Jordi Cuixart, kteří jsou oba ve vazbě už od poloviny loňského října.

V separatistické kauze bývalého vedení Katalánska bylo dosud obviněno 28 lidí, kromě tří z nich byli dnes všichni obžalováni. Obžaloba nebyla vznesena proti generální tajemnici strany Evropské demokratické strany Katalánska (PDeCat) Martě Pascalové, expremiérovi Katalánska Arturu Masovi a bývalé šéfce Sdružení obcí za nezávislost (AMI) Neus Lloverasové.

Podle španělských médií je možné, že soudce nyní opět vydá mezinárodní a evropský zatykač na Puigdemonta a další exministry a politiky, kteří jsou v cizině. Pro všechny, kromě Roviraové, platí zatím zatykač pro území Španělska.

Španělská prokuratura obvinila bývalé vedení Katalánska loni na podzim poté, co španělská vláda loni koncem října převzala přímou správu tohoto regionu. Učinila tak se souhlasem horní komory španělského parlamentu a poté, co katalánští poslanci přijali rezoluci o nezávislosti Katalánska. Madrid sesadil katalánskou vládu, rozpustil tamní parlament a vyhlásil regionální volby. Ty loni v prosinci opět vyhráli separatisté, jimž se ale zatím nepodařilo sestavit regionální vládu, takže hrozí, že se v Katalánsku budou v červenci konat nové volby.

Dokud nesestaví katalánští poslanci novou vládu, bude trvat přímá správa Madridu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1