Zabili Sáliha, parchanti. Proč je jeho smrt tak významná pro celý Blízký východ?

Jitka Jeníková

Jemen, chudá země na jihu arabského poloostrova zmítaná válkou – víc toho o ní ví jen málokdo a není se čemu divit. Z někdejších nepřátel se tam stávají spojenci a pak zase nepřátelé, navíc tam nesoupeří jen jednotlivé místní skupiny, ale vyřizují si účty i regionální mocnosti Saúdská Arábie a Írán. A aby toho nebylo málo, jemenské události mají přímý vliv na dění ve skoro 2500 kilometrů vzdáleném Libanonu. Poněkud monotónní tok alarmujících zpráv o tamější humanitární krizi, která vlastně už nikoho moc nedojímá, narušilo v pondělí oznámení o vraždě Alího Abdalláha Sáliha. Proč je jeho smrt mezi tisíci dalšími oběťmi, které si vleklá občanská válka stihla za tři roky trvání vyžádat, tak významná? A co bude znamenat pro budoucnost Jemenu, jestli vůbec něco?

Bývalý jemenský prezident patřil ke gardě vojenských vládců střihu Muammara Kaddáfího, Gamála Abd an-Násira nebo Háfize al-Asada. I on vládl velmi dlouho (v letech 1978 až 1990 stál v čele Severního Jemenu a po sjednocení s jižním sousedem zastával post prezidenta dalších dvanáct let), do armády vstoupil už ve 12 letech, tedy v roce 1954, a i on se jakožto člen hnutí mladých důstojníků podílel na převratu, jenž ukončil existenci jemenské monarchie. A s jeho smrtí mizí ze složité rovnice současné jemenské politické situace jedna z hlavních postav.

Miloš Zeman je nemocný klopýtající muž, Češi mu prominou cokoliv, říká Marek Hilšer

sinfin.digital