Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Začala platit Pařížská dohoda o klimatu. Česko ji zatím neratifikovalo

Začala platit Pařížská dohoda o klimatu. Česko ji zatím neratifikovalo
 

Zástupci téměř 200 zemí se v dohodě zavázali, že budou udržovat oteplování planety pod dvěma stupni. Česká republika plánuje dohodu ratifikovat na začátku příštího roku.

Dohodu zatím ratifikovalo 92 států. Jsou mezi nimi i největší znečišťovatelé planety jako Čína, Spojené státy nebo Indie. V jednotlivých členských státech EU proces ratifikace není zatím dokončený není.

Česká republika se v rámci Pařížské hodnoty zavázala snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.V Česku musí o ratifikaci ještě hlasovat parlament a dohodu podepsat prezident republiky. K ratifikaci by mělo dojít začátkem příštího roku.

Za hlavní cíle dohody patří především udržet růst teploty pod hranicí 2 stupňů a usilovat o udržení oteplování do 1,5 stupně. Dále by se země měla soustředit na zlepšení schopnosti adaptace na negativní dopady spojené se změnou klimatu a finančne podporovat nízko-emisní technologie.
Pařížská dohoda

Ministr životního prostředí Richard Brabec v září v Otázkách Václava Moravce řekl, že jeho resort do konce roku předloží vládě Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Ministerstvo se soustředí především na to, jak udržet v Česku vodu. 

Jak víme, jsme střecha Evropy, všechna voda odtud odtéká, žádná nepřitéká. Máme pouze srážkovou vodu. Hlavním úkolem je tady udržet vodu.
Richard Brabec
Podle nezávislých studií by změna klimatu v průběhu tohoto století vyhnala miliony lidí z domovů a mohla by způsobit velké škody na majetku. Podle ředitele Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj Andrewa Nortona jsou stanovené emisní limity nedostatečné a pokud nebudou učiněny další kroky, dojde k růstu teploty o tři stupně, píše Guardian.  

V roce 2014 nicméně poprvé za posledních 40 let docházelo globálně k ekonomickému růstu, aniž by zároveň s tím vzrostly emise skleníkových plynů, informoval server Quartz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1