Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Záchranáři v londýnském věžáku nalézají další mrtvé, obětí masivního požáru můžou být i stovky

Záchranáři v londýnském věžáku nalézají další mrtvé, obětí masivního požáru můžou být i stovky

Tragédie v Londýně nebere konce. Z věžáku hrůzy, který při mohutném požáru kompletně vyhořel, přicházejí už jen špatné zprávy. Aktuálně záchranáři evidují 17 mrtvých, což ale není konečný počet. Mnoho lidí se stále pohřešuje a z ohnivého pekla se záchranářům podařilo dostat „jen“ 65 přeživších. 30 zraněných zůstává v nemocnici, přičemž každý druhý bojuje o život. Pátrání po obětech může trvat ještě týdny. V domě žilo možná až 600 lidí.

Vyhořelá budova se den po požáru tyčí jako nepřehlédnutelná připomínka tragédie. Jisté už teď je, že požár je jedním z nejhorších podobných neštěstí v novodobé historii Evropy, skutečný rozsah katastrofy ale stále není známý.

Záchranáři už sice plameny uhasili a dostali se i do horního patra, dosud ale neprozkoumali všechna zákoutí rozlehlé budovy. Přiznávají, že není šance, že by uvnitř zůstal ještě někdo živý. 

Britská média spekulují o tom, že počet mrtvých může klidně překročit stovku. Záchrana 65 lidí je sice skvělá zpráva, číslo ale zároveň ukazuje, jak velký počet obyvatel se stále pohřešuje. BBC uvádí s odkazem na místní, že v domě žilo 400 - 600 lidí.

720p 360p
Peklo v Londýně

24 pater s byty obývanými převážně chudými rodinami se rychle stalo pastí. Hořet začalo ve středu po půlnoci nejspíš ve 4. obytném poschodí (pod byty byla ještě 4 poschodí s kancelářemi apod.) a plameny se rychle šířily. Obyvatelé, které požár zastihl ve spánku, takřka neměli šanci, jak dokládají i zoufalé příběhy obětí.

Mnoho dalších lidí si sice zachránilo život, ale přišli o vše ostatní. Jejich příběhy inspirují masivní vlnu dobrovolnické pomoci.

Místo tragédie navštívila premiérka Theresa Mayová, která slíbila důkladné vyšetřování. To má mimo jiné odpovědět na otázky, jak je možné, že plameny velmi rychle zachvátily prakticky celou budovu. Oficiální příčina požáru ještě není známa, ale objevují se informace o tom, že úřady v minulosti ignorovaly varování a údajné porušování předpisů v budově.

Britský Daily Mail zveřejnil nepotvrzené zprávy o tom, že požár vypukl v jednom z bytů po selhání a „explozi“ ledničky. Nájemník této jednotky si podle svědkyně citované serverem nejdříve sbalil své věci a pak teprve opustil byt a varoval sousedy.

Královna Alžběta II. vyjádřila soustrast obětem a kvůli tragédii se odsouvá i její očekávaný projev k nově zvolenému parlamentu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1