Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zachraňují životy migrantů, někdy i přes riziko vězení. Uprchlíků v Alpách neubývá, sněhu taky ne

Zachraňují životy migrantů, někdy i přes riziko vězení. Uprchlíků v Alpách neubývá, sněhu taky ne

Hraniční přechody ve francouzsko-italských Alpách jsou zasypány sněhem. Migranti, nejčastěji z afrických zemí, z něj ale strach nemají a jsou i nadále odhodlaní pokračovat v cestě. Sníh nikdy v životě neviděli, a netuší proto, že pro ně může být životně nebezpečný. Místní obyvatelé se je snaží odradit, ale zasypané průsmyky nejsou označeny a cizinci často scházejí ze stezek. Jak v nedávné reportáži upozornilo INFO.CZ, situace se každým metrem nového sněhu zhoršuje. Místní čelí dilematu, zda lidem pomáhat, a suplovat tak policii a úřady, nebo otevřít dveře a riskovat obvinění z převaděčství. 

„Uvidí světla ve vesnici, sejdou z hor a zaklepou na dveře nebo okno prvního domu, který se před nimi objeví,“ popisuje téměř každodenní situaci ve francouzské vesnici Névache šestašedesátiletý horský vůdce Jean-Gabriel Ravary. Oblast, v níž žije 340 obyvatel, se nachází jen několik kilometrů od hraničního přechodu mezi Francií a Itálií, která se v poslední době stala cílem několika tisícovek migrantů. Ti se tudy snaží projít dál do Evropy.

Jak už dříve INFO.CZ informovalo v reportáží přímo z místa, touto alpskou cestou se migranti z Itálie začali vydávat letos, když policie zpřísnila kontroly u hranic mezi italským městem Ventimiglia a francouzským Mentonem u moře. Col de l´Echelle v nadmořské výšce 1700 metrů představuje nejníže položený přechod, kterým se dá hranice v Alpách překonat.

Migranty v jejich cestě nezastaví ani sníh, který každou zimu v několikametrové výšce pokryje nejen vrcholky hor, ale pravidelně způsobuje komplikace i v nížinách. Teploty se v noci propadají hluboko pod bod mrazu a časté jsou sněhové bouře, které mohou trvat několik hodin i dní. Migranti, kteří sem přicházejí nejčastěji ze subsaharské Afriky, nejsou na zimu připraveni a riskují holý život. Svědci popisují, že lidé na sobě často mají jen tenisky a lehké oblečení.

720p 360p
Solidarita je víc než volnost, rovnost, bratrství – říká starosta alpského města, kterým za poslední rok prošlo 2000 migrantů

„Jsme horalové. Neptáme se na žádné otázky, prostě je bereme dovnitř. Naší povinností je zachránit lidi. Pokud bychom byli námořníci, chovali bychom se stejně. Jsme strážci světla v majáku,“ pokračuje Ravary.

Není jediný, kdo čelí morálnímu dilemat v případě, že promrzlý cizinec zaklepe na dveře domu. Riskují tím ale oplétačky s úřady, které je mohou nařknout z převaděčství.

V místě má podobnou zkušenost se záchranou mrznoucích migrantů téměř každý. „Je to na horách, my přece nemůžeme nechat tyto lidi umrznout,“ říká jediný britský pár, který pochází ze Skotska, ale v oblasti tráví každoročně šest měsíců. „Co bych ale udělal, je, že bych je odrazoval od toho, aby to zkoušeli,“ citoval ho britský deník The Telegraph.

„Říkáme jim, ať posílají zprávy známým, co jsou ještě v Itálii, ať tudy nechodí, je to strašně nebezpečné. Na italské straně jsou prudké svahy, na několika místech hrozí laviny. Ale neodradí je nic, říkají, že přešli poušť, přeplavali moře, takže nějaký sníh je nezastaví,” řekl už dříve pro INFO.CZ jeden z horských vůdců, který se zúčastnil solidárního pochodu upozorňujícího na závažnost situace.

Upozornil také na to, že na hranicích z neznámého důvodu zmizela tabule s nápisem Francie, a migranti proto často sejdou z cesty a jsou odkázáni na záchranáře. „Noc co noc vyrážíme v dvoučlenných hlídkách na lyžích a na sněžnicích do hor a snažíme se zachránit, co se dá,” doplňuje horal.

Na záchraně migrantů přímo v terénu se podílí také řada dobrovolníků. Jednu takovou skupinu vede již dvaaosmdesátiletý Bernard Liger. „Bylo to dilema. Pokud bychom nic neudělali, hodně by jich zemřelo, ale pokud bychom jim začali pomáhat, lidé by řekli, že jim otevíráme dveře,“ řekl The Telegraph. Liger patří k dalším 45 tisícům Francouzů, kteří v nedávné době zaslali petici prezidentu Emmanueli Macronovi, v níž ho vyzvali, aby začal situaci na hraničních přechodech s Itálií řešit. „Po dlouhých diskusích jsme dospěli k závěru, že zajišťování bezpečnosti hranici není náš problém. To je na politicích a policií. Naším úkolem je pouze minimalizovat počet umrzlých těl, která se najdou na jaře,“ dodává Liger.

Každý v oblasti zná příběh devětadvacetiletého Mamadou Ba z Mali, který tři roky prodával sýry na trhu v Paříží. Poté, co mu bylo obnoveno povolení k pobytu v Itálii, francouzské úřady mu odmítly povolit vstup do Francie. Ba byl mezi prvními migranty, kteří se pokusili do Francie dostat přes Alpy. Spolu se svým přítelem z Guiney se ale ztratil v prudké sněhové bouři a celou noc strávil v závějích. Polomrtvý se zvládl vyšplhat zpátky na stezku, kde narazil na psí spřežení, které ho svezlo do údolí. Kvůli omrzlinám ale později přišel o část nohy a jeho společník dokonce o obě ruce.

„Vždycky, když vidím sníh, vzpomenu si na tu příšernou noc plnou utrpení,“ říká Ba. „Afričané nevědí o sněhu vůbec nic. Myslí si, že je to legrace a absolutně netuší, že je může zabít. Kdyby to věděli, nechodili by sem.“

Podobný zážitek líčí třicetiletý Ghaňan Michael Owusukoramoah. Den před Novým rokem se vydal na cestu spolu s dalšími čtyřmi lidmi. Kvůli sněhu a rychlému ochlazení se jeho společníci rozhodli vrátit, ale on pokračoval dál. „Sníh nejdříve dosahoval k mým kotníkům, pak k pasu a nakonec jsem se nemohl vůbec hýbat,“ popisuje příhodu. „Začal jsem křičet a pak jsem omdlel. Pamatuji si pak už jen, že mne odvážela helikoptéra a já se probudil až v nemocnici,“ dodává.

Podle platných unijních pravidel francouzské úřady mají povinnost zkontrolovat příchozím doklady a poslat je do první země, do které v rámci EU vstoupili – v tomto případě se nejčastěji jedná o Itálii. Musí také posoudit jejich žádost o azyl. Jak píší britští novináři, to je moment, když začíná hra na kočku a myš, protože migranti často u sebe žádné papíry nemají. Situace využívají i pašeráci lidí, kteří nabízejí migrantům přechod hranic výměnou za tučnou finanční odměnu.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1