Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Začíná druhé kolo jednání o brexitu, vyjednavači budou řešit klíčové otázky „rozvodu“

Začíná druhé kolo jednání o brexitu, vyjednavači budou řešit klíčové otázky „rozvodu“

Vyjednávači EU a Británie se dnes v Bruselu sešli ke druhému kolu jednání o brexitu. Spolu se svými týmy budou hledat pokrok především v klíčových otázkách, kterými jsou zachování práv občanů po odchodu Británie z bloku na jaře 2019 a problematika britských finančních závazků vůči unii. Rychlý pokrok především v druhé z těchto věcí - tedy uznání Londýna, že vůči EU závazky má - je pro unijní stranu zásadní.

„Nyní se dostáváme k jádru věci,“ řekl novinářům hlavní vyjednávač EU Michel Barnier poté, co v bruselském paláci Berlaymont přivítal svého britského partnera Davida Davise.

Také ten prohlásil, že po úvodním kole diskusí minulý měsíc se nyní jednání dostávají k samotným faktickým tématům. „Je pro nás neuvěřitelně významné výrazně pokročit a identifikovat rozdíly v našich postojích, abychom je mohli vyřešit,“ řekl. „Je čas pustit se do práce.“

Británie v prvním kole rozhovorů akceptovala představu EU o jejich struktuře. Nyní se tedy dojednávají jen otázky „rozvodu“, tedy samotného brexitu. Teprve, pokud v nich bude do podzimu dosaženo „významného pokroku“, budou moci dát země EU Barnierovi mandát začít s britskými partnery diskutovat také o budoucnosti vzájemných vztahů. Tedy o široké oblasti od obchodu přes spolupráci v obraně a bezpečnosti až třeba po kulturu a školství.

Vyjednávat tento týden budou pracovní týmy především o otázce zachování práv občanů EU v Británii a Britů jinde v EU po brexitu. Zde se strany liší hlavně v pohledu na to, zda má být tato věc součástí britského právního systému či přímo zakotvená v dohodě o brexitu a pod dohledem Soudního dvora EU.

Klíčová je však tento týden především otázka finančního vyrovnání. Podle diplomatů je Barnier dokonce připraven jednání do srpna přerušit, pokud nyní od Davise jasně neuslyší uznání, že Londýn vůči unii finanční závazky má. Cílem poté bude především dohodnout „vzorec“, podle které bude částka vypočítána.

Třetí tým se má zabývat „ostatními záležitostmi“ brexitu a Davisovi a Barnierovi zástupci vedou oddělený „politický dialog“ o budoucím uspořádání na hranicích mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou.

S výsledky dnes zahájeného jednacího kola by měly být členské země seznámeny ve čtvrtek.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1