Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Žádná arabština ani o přestávce. Svobodní chtějí v Rakousku nakázat dětem, aby mluvily jen německy

Žádná arabština ani o přestávce. Svobodní chtějí v Rakousku nakázat dětem, aby mluvily jen německy
 

V rakouské vládní koalici lidovců a FPÖ se rýsuje první roztržka. Lidovecký ministr školství totiž odmítá návrh hornorakouských Svobodných na povinné používání němčiny ve školách po celou dobu vyučování, včetně přestávek. Svobodní argumentují tím, že by toto opatření vedlo k lepší integraci dětí z cizojazyčných rodin.

Návrh FPÖ, pocházející z dílny hornorakouské organizace strany, přitom není žádnou novinkou. Hornorakouští Svobodní návrh na povinnou němčinu během celého pobytu ve škole předložili i bývalým, sociálně demokratickým ministrům školství už sedmkrát, z toho dvakrát jejich požadavek podpořili i hornorakouští lidovci.

Zástupci FPÖ proto očekávali, že když vznikla po posledních parlamentních volbách koalice Svobodných a lidovců i na vládní úrovni, už nebude povinné němčině během školních přestávek stát nic v cestě. Jenže lidovecký ministr školství Heinz Fassman je jiného názoru.

„Nařízení, které nařizuje dětem, jakou řečí se mají mezi sebou bavit, představuje příliš velký zásah do soukromí,“ uvedl pro deník OÖ Nachrichten už dříve ministr. Pokud by podle něj ministerstvo zavedlo povinnou němčinu i během přestávek, evidentně by se dostalo do rozporu s ústavou a ochránci lidských práv. Navíc Fassmann vyjádřil pochyby i o praktické proveditelnosti tohoto nařízení. „Jak si to někdo představuje? Že bude třídní učitel jako špeh chodit o přestávkách mezi dětmi a poslouchat, zda opravdu mluví německy?,“ uvedl ministr.

Hornorakouští Svobodní jsou ale přesvědčeni o tom, že kdyby ministerstvo chtělo, dokázalo by najít a zajistit způsob, jak povinnou „školní“ němčinu ve školách zavést. Fassmannovy argumenty proto považují za výmluvy nebo nepochopení celé věci. „Pan Fassmann náš návrh buď vůbec nečetl, nebo mu nerozuměl,“ řekl předseda zastupitelského klubu FPÖ v Horních Rakousích Herwig Mahr. Obvinil ministra, že zbytečně podléhá názorům úředníků ze stále „hluboce rudého ministerstva“, dlouho vedeného sociálními demokraty.

Svobodní už dříve argumentovali některými právními posudky, které údajně dokazují, že děti nemohou o školních přestávkách mluvit, jak se jim zlíbí. Například podle profesora Petera Pernthalera, který vyučuje právo na univerzitě v Innsbrucku, není možné školu považovat za veřejný prostor, ale instituci s pevnými pravidly. Proto ani komunikace mezi žáky není během pobytu ve škole ryze soukromou záležitostí, a to i během přestávek.

FPÖ na základě takových a podobných posudků navrhuje, aby Rakousko místo oficiálního termínu „vyučovací jazyk“ zavedlo termín „školní jazyk“. Z toho by podle Svobodných bylo zřejmé, že žáci a studenti musejí používat němčinu po celou dobu pobytu ve škole, a nejen během vyučování. Na podporu svého požadavku hornorakouská FPÖ zorganizovala už před třemi týdny petici s názvem „Němčina na školní dvůr“, kterou údajně podepsalo už 6000 Rakušanů.

Svobodní vidí v zavedení němčiny jako „školního jazyka“ šanci na lepší integraci dětí z cizojazyčných rodin. Například ve Vídni už přes 50 % školních dětí mluví doma jiným jazykem než ve škole. A podobné je to i při komunikaci dětí mezi sebou. Řada žáků údajně němčinu využívá pouze při vyučovacích hodinách, ve zbytku času pak mluví arabsky, rumunsky, slovensky a dalšími jazyky. To ale údajně vede k tomu, že pak mají děti problémy ve škole a nedokáží dobře porozumět látce, kterou právě probírají. Kdyby museli používat němčinu i o přestávkách, jejich znalost oficiálního vyučovacího jazyka by se údajně výrazně zlepšila.

Lidovcům se ale do zavádění „školní němčiny“ do rakouských škol příliš nechce a opoziční sociální demokracie to rovnou považuje za nesmysl, kterým by si Rakousko ve světě vysloužilo jen posměch. Sociální demokraté každopádně považují spor o školní němčinu za první náznak toho, že to ve vládní koalici ÖVP a FPÖ  navzdory všem „přátelským“ proklamacím začíná skřípat. To ale lidovci odmítají. „Stále se shodujeme v tom, že němčina je ve škole tím nejmenším společným jmenovatelem. Na druhé straně ale musíme akceptovat, když příslušný ministr nevidí žádnou šanci na prosazení návrhu FPÖ,“ řekla ÖÖ Nachrichten předsedkyně zastupitelského klubu lidovců v Horních Rakousích Helena Kirchmayrová.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1