Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Žádné sexuální obtěžování a poslouchat se musí i plavčice,“ hlásí uprchlíkům nové cedule v bazénech

„Žádné sexuální obtěžování a poslouchat se musí i plavčice,“ hlásí uprchlíkům nové cedule v bazénech

Ženy je nutné respektovat, ať už na sobě mají jakékoliv plavky. Před vstupem do bazénu je nutné se omýt mýdlem. Ostatní návštěvníky není možné potápět pod hladinu. Na takováto i další upozornění narazí návštěvníci veřejných bazénů v Berlíně. Základní pravidla chování v bazénu mají připomenout i běžencům z odlišných kultur, kteří do německé metropole v posledních dvou letech přišli.

„V souvislosti s tím, že zde máme hodně lidí, kteří zatím nemluví německy, kteří odněkud museli uprchnout, jsme vylepili plakáty, abychom obrazem i textem upozornili, jak se chovat v bazénu,“ řekl ČTK mluvčí provozovatele berlínských bazénů Matthias Oloew. „Nejsou to žádná nová pravidla, jsou prastará,“ podotýká k plakátům, které vše vysvětlují ve třech jazycích - německy, arabsky a somálsky.

Na jednom z celkem 11 obrázků s textem je k vidění například oblečení, ve kterém je možné do bazénu vstoupit. Fotka ukazuje muže a ženu v klasických plavkách a na druhé straně také nesprávně oblečeného mladíka ve sportovním tričku a kraťasech. Na dalším snímku je zachycena dívka, která z vody volá o pomoc. Pod fotografií je nápis: „Pro neplavce je voda nebezpečná.“

V dalších bodech jsou pak zběžně vysvětleny základy hygieny, péče o děti v bazénu či vzájemné ohleduplnosti. Zřejmě největší pozornost vzbuzují pravidla zdůrazňující nutnost zdvořilého chování a respektu k ženám.

„Příkazy plavčíků je nutné uposlechnout, ať už je dává muž, nebo žena,“ stojí v textu pod fotkou dvojice plavčíků. „Žádné slovní ani tělesné sexuální obtěžování žen v jakémkoliv oblečení!,“ hlásá výzva pod snímkem dvou do bikin oblečených blondýn.

Oloew přitom zdůrazňuje, že městské bazény žádný nárůst obtěžování žen nezaznamenaly. „Je to pravidlo obecné slušnosti, to se skutečně nemuselo vysvětlovat, ale udělali jsme to preventivně, abychom předešli případným problémům,“ konstatuje.

Jedna z fotek vedle povinností ukazuje také možnosti, které návštěvnice bazénů v německé metropoli mají. Jsou na ní vidět tři ženy - jedna v bikinách, další v jednodílných plavkách a třetí v burkinách, tedy v plavkách které s výjimkou obličeje zahalují prakticky celé její tělo.

„My jsme přesvědčeni, že je lepší, aby všichni šli a naučili se plavat v takovém oblečení, které jim to umožňuje,“ poznamenává Oloew k burkinám, které v některých spolkových zemích vzbudily velké kontroverze a v částech Francie byly po nějakou dobu i zakázány.

K podobnému kroku podle Oloewa berlínské bazény sáhnout nechtějí a ani nemohou, protože by takový zákaz neobstál u soudu. Hlavní podle něj není druh plavek, ale to, jak se k sobě lidé v bazénu chovají. Přesně to koneckonců zdůrazňuje i text pod zmíněnou fotografií. „Bez ohledu na to jaké plavky na sobě žena má, je třeba si jí vážit a respektovat ji!,“ stojí v něm.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1