Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Záhada kolem zavražděné rodiny ve Francii pokračuje. Zemřela kvůli válečnému zlatu?

Záhada kolem zavražděné rodiny ve Francii pokračuje. Zemřela kvůli válečnému zlatu?

Za vraždou čtyřčlenné francouzské rodiny, která byla pohřešovaná od poloviny února, stojí rodinný spor o zlato, které bylo zřejmě během druhé světové války ukradeno z ústřední francouzské banky Bank of France, tvrdí tchýně vraha. Matka vraha i jeho právnička  však oponují, že rodina žádné zlato neměla a že jde o výmysl.

Manželé Pascal a Brigitte Troadecovi, jejich 21letý syn Sebastien a 18letá dcera Charlotte zmizeli náhle šestnáctého února. Věci v jejich domě ale svědčily o tom, že se nikam nechystali a tak policisté zvažovali teorii, že se stali obětí násilného činu. Jejich domněnku potvrdily stopy krve tří ze čtyř pohřešovaných, které našli v jejich domě.

Původně podezření padlo na Sebastiena, protože v minulosti trpěl psychickými problémy. Nalezené stopy ale nakonec vedly ke švagrovi otce Hubertovi C., který se pod tíhou důkazů přiznal k vraždě rodiny. Vyšetřovatelům dle serveru The Local.fr uvedl, že své příbuzné ubil páčidlem v jejich domě a následně je rozřezal. Část pozůstatků těl spálil, část rozházel kolem své farmy. Policisté už některé z částí těl na pozemku skutečně našli, stejně jako osobní věci zavražděných.

Hubertovi C. uvedl jako motiv vraždy spor o zlaté mince a odlitky, které měly být nalezeny v roce 2006 v rodinném domě v Brestu. Šestasedmdesátiletá tchýně vraha médiím popsala, že zlato, které dle ní asi bylo během druhé světové války ukradeno z Bank of France, schoval její manžel do garáže, odkud ho o tři roky později, když musela do nemocnice, zcizil Pascal Troadec. Podle ženy tak připravil svoji sestru Lydii o podíl na rodinném majetku.

K podezření, že zlato ukradl Troadec jí vedla skutečnost, že rodina později investovala v Monaku a Andoře a podnikala různé cesty po světě, což by si prý za normálních okolností nemohla dovolit. Hubert C., manžel sestry Troadeca, údajně nemohl takovou nespravedlnost vydržet a rodinu nakonec ve vzteku zavraždil.  

Podle právničky zavražděné rodiny Cecile de Oliveiry si Hubert C. vše vymyslel. Podle ní vrah rodinu pronásledoval od roku 2014 a neustále jí předhazoval, že obrala jeho manželku o podíl na rodinném zlatě. Za nesmysl označila spor o zlato i matka Huberta C. Vyšetřovatelé navíc nenalezli žádné důkazy, že by rodina nějak přehnaně rozhazovala peníze.  

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1